Lara Gutová-Behramiová
švýcarská lyžařka / From Wikipedia, the free encyclopedia
Lara Gutová-Behramiová (rozená Lara Gut, * 27. dubna 1991 Sorengo) je švýcarská alpská lyžařka specializující se na rychlostní disciplíny sjezd, superobří slalom a technický obří slalom.
Lara Gutová-Behramiová | |
---|---|
Lara Gutová, 2017 | |
Datum narození | 27. dubna 1991 (33 let) |
Místo narození | Sorengo, Švýcarsko Švýcarsko |
Choť | Valon Behrami (od 2018) |
Příbuzní | Ian Gut (sourozenec) |
Oficiální web | www.laragut.ch |
Sportovní informace | |
Sport | alpské lyžování |
Klub | Sporting Gottardo[1] |
Lyže | HEAD |
Světový pohár v alpském lyžování | |
Debut | 26. prosince 2007 (v 16 letech) |
Počet výher | 34 (17 Super-G, 12 sjezd, 4 obří sl., 1 komb.) |
Stupně vítězů | 65 (29 Super-G, 19 sjezd, 14 obří sl., 2 komb., 9 sjezd, 4 obří sl., 1 komb., 1 paral. obří sl.) |
Velký glóbus | 1 (2016) |
Malý glóbus | 3 (Super-G: 2014, 2016, 2021) |
Medaile v alpském lyžování | |
Olympijské hry | 1 – 0 – 2 |
Mistrovství světa | 2 – 3 – 3 |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 5. dubna 2022 Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Zimní olympijské hry | ||
bronz | 2014 Soči | sjezd |
zlato | 2022 Peking | superobří slalom |
bronz | 2022 Peking | obří slalom |
Mistrovství světa v alpském lyžování | ||
zlato | 2021 Cortina d'Ampezzo | Super-G |
zlato | 2021 Cortina d'Ampezzo | obří slalom |
stříbro | 2009 Val d'Isere | superkombinace |
stříbro | 2009 Val d'Isere | sjezd |
stříbro | 2013 Schladming | Super-G |
bronz | 2015 Colorado | sjezd |
bronz | 2017 Svatý Mořic | Super-G |
bronz | 2021 Cortina d'Ampezzo | sjezd |
Světový pohár (velký křišťálový glóbus) | ||
zlato | SP 2016 | celkově |
Na pekingských Zimních olympijských hrách 2022 vyhrála jako první Švýcarka superobří slalom[2] a třetí skončila v obřím slalomu. Již na Zimní olympiádě 2014 v Soči dojela třetí ve sjezdu. Z pěti ročníků světových šampionátů získala osm medailí, čímž jí v historických tabulkách švýcarského týmu patří druhé místo za Pirminem Zurbriggenem. První dvě stříbra si odvezla z Mistrovství světa 2009 ve Val-d'Isère ve sjezdu a superkombinaci. Druhou příčku přidala na MS 2013 ve Schladmingu ze superobřího slalomu. V rámci Světového šampionátu 2015 ve Vailu a Beaver Creeku získala bronzový kov ve sjezd a na MS 2017 ve Svatém Mořici obsadila třetí místo v superobřím slalomu. Mistryní světa se poprvé stala v super-G MS 2021 v Cortině d'Ampezzo,[3] kde přidala titul z obřího slalomu a bronz ze sjezdu. Po Meissnitzerové, Pärsonové a Veithové ovládla jako čtvrtá šampionka na jediném mistrovství super-G i obří slalom. Stala se také první švýcarskou vícenásobnou vítězkou z jediného ročníku od roku 1987, kdy téhož výkonu dosáhly Hessová s Walliserovou.[4][5]
Ve Světovém poháru debutovala lienzským obřím slalomem v prosinci 2007, v němž nepostoupila do druhého kola. Poprvé na stupně vítězů vystoupila při premiérovém sjezdu během února 2008 na mořickém Piz Nairu, kde skončila třetí, přestože v dojezdovém prostoru upadla a cíl protnula vleže na zádech.[6] První závod pak vyhrála během prosince 2008, když ve Svatém Mořici zvítězila v Super-G. V sedmnácti letech se tak stala historicky nejmladší vítězkou této disciplíny.[7] V sezóně 2015/2016 ovládla jako sedmá Švýcarka, a první od roku 1995, celkové hodnocení. Velký křišťálový glóbus jí zajistil zisk 1 522 bodů před druhou Vonnovou, která nasbírala 1 235 bodů.[8] Malé křišťálové glóby za sezónní vítězství přidala v letech 2014, 2016 a 2021 v superobřím slalomu. Do října 2022 ve Světovém poháru vyhrála 34 závodů, z toho 17 v superobřím slalomu, 12 ve sjezdu, 4 v obřím slalomu a 1 v superkombinaci. V únoru 2017 si v kombinačním slalomu přetrhla přední zkřížený vaz a poškodila meniskus. Sezóna v níž obhajovala celkové prvenství tak pro ni předčasně skončila.[8]