Světový pohár v alpském lyžování
sportovní soutěž / From Wikipedia, the free encyclopedia
Světový pohár v alpském lyžování (francouzsky: Coupe du monde de ski alpin; anglicky: FIS Alpine Ski World Cup) je nejvyšší soutěžní úroveň alpského lyžování, založená v roce 1966 skupinou lyžařů a odborníků zahrnujících francouzského novináře Serge Langeho a vedoucí reprezentačních družstev Francie (Honore Bonneta) a Spojených států (Boba Beattieho).[1] Krátce po vzniku, během mistrovství světa 1966 v chilském Portillu, byl pohár podpořen prezidentem Mezinárodní lyžařské federace (FIS) Marcem Hodlerem. Po kongresu FIS v libanonském Bejrútu konaném na jaře 1967 se stal natrvalo oficiální událostí pořádanou touto sportovní organizací. První závod premiérové sezóny 1967 se konal 5. ledna 1967 v západoněmeckém Berchtesgadenu. Debutovými celkovými vítězi poháru se stali Francouz Jean-Claude Killy a Kanaďanka Nancy Greeneová.
Aktuální ročník: Světový pohár v alpském lyžování 2019/2020 | |
Od založení SP v roce 1966 hostilo závody 25 států na čtyřech kontinentech. | |
Sport | alpské lyžování |
---|---|
Založeno | 1966 |
Vlastník | Mezinárodní lyžařská federace (FIS) |
Poslední vítěz | Alexis Pinturault (muži) Petra Vlhová (ženy) |
Nejvíce titulů | Marcel Hirscher (8, muži) Annemarie Moser-Pröllová (6, ženy) |
Web | www.fis-ski.com |
Závody se dominantně konají v alpských lyžařských areálech Evropy s pravidelnými zastávkami ve Skandinávii, Severní Americe a Východní Asii. Lyžaři soutěží o nejlepší dosažené časy ve čtyřech disciplínách: slalomu, obřím slalomu, super obřím slalomu a sjezdu. Pátou disciplínou je kombinace (resp. super kombinace) složená ze sjezdu či Super G a slalomu. Méně často pak probíhají soutěže v paralelním slalomu a paralelním obřím slalomu a také paralelní soutěž družstev.
Světový pohár původně zahrnoval pouze slalom, obří slalom a sjezd. Kombinační události byly do programu zařazeny v sezóně 1975 a Super G se poprvé jelo až v roce 1983. Paralelní závody měly premiéru v roce 1975. Současný bodovací systém je používán od sezóny 1992. V každém závodu je bodováno prvních třicet lyžařů. Vítěz získává 100 bodů, druhý 80, třetí 60 a třicátý pak 1 bod. Závodník s největším počtem bodů na konci každé sezóny, obvykle uprostřed března, získává vítězství v konkrétní disciplíně světového poháru – malý křišťálový glóbus, který váží 3,5 kilogramu. Lyžař s největším počtem bodů ve všech disciplínách, pak vyhrává celkové hodnocení poháru – velký křišťálový glóbus o hmotnosti devíti kilogramů.[2]
Světový pohár se koná každoročně a je považován za nejprestižnější soutěž alpského lyžování po olympijských hrách. Oproti nim klade na lyžaře vysoké nároky po celou sezónu, nikoli pouze v jediném závodě, a nejlepší v celkové klasifikaci musí prokázat lyžařské kvality ve více specializacích.[3]
Nižší úrovně poháru v alpském lyžování zahrnují konání NorAm Cup v Severní Americe a Evropský pohár v Evropě.