Mandžuština
From Wikipedia, the free encyclopedia
Mandžuština je tunguzský jazyk z rodiny altajských řečí, momentálně patřící mezi ohrožené jazyky. Ačkoli do roku 1911 byl oficiálním jazykem v Číně[1], po pádu císařství počet jeho uživatelů rapidně poklesl, mimo jiné i následkem perzekuce Mandžuů. V současnosti je na světe asi pět rodilých mluvčích z etnické skupiny Mandžuů. Jazyk šive používaný v severovýchodní Číně je s mandžuštinou téměř identický, ale hovoří jím jiná čínská minorita.
Mandžuština (ᠮᠠᠨᠵᡠ ᡤᡳᠰᡠᠨ, Manju gisun) | |
---|---|
Počet mluvčích | 20 |
Písmo | mongolské písmo |
Postavení | |
Regulátor | není stanoven |
Úřední jazyk | Čína |
Kódy | |
ISO 639-1 | není |
ISO 639-2 | mnc (B) mnc (T) |
ISO 639-3 | mnc |
Ethnologue | mnc |
Wikipedie | |
testovací verze | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jedná se aglutinační jazyk psaný klasickým mongolským písmem, které samotné pochází původně z aramejštiny (v podstatě arabská abeceda psaná svisle). Jazyk má mnoho slov souvisejících s původním způsobem života, tedy vázající se např. na zvěř a lov. Dále si vypůjčuje z mongolštiny a z čínštiny. V současnosti jsou v Číně implementovány skupinami nadšenců a příznivců jazyka různé kurzy mandžuštiny v rámci pokusů o zabránění zániku této řeči.