Mehmed I.
From Wikipedia, the free encyclopedia
Mehmed I. Çelebi (Gentleman, také Mehmet nebo Mohamed; mezi 1382 - 1390 - 26. května 1421, Edirne)[1], jeden z mladších synů osmanského sultána Bayezida I. Yildirima, vládl v letech 1402 – 1413 v Malé Asii a od roku 1413 až do své smrti roku 1421 znovusjednocené osmanské říši jako sultán.
Mehmed I. | |
---|---|
osmanský sultán | |
Miniatura zobrazující sultána Mehmeda I. | |
Doba vlády | 1413–1421 |
Narození | mezi 1382–1390 |
Úmrtí | 26. května 1421 Edirne |
Předchůdce | Bajezid I. |
Manželka | Emine Hatun |
Potomci | Murad II. |
Dynastie | Osmané |
Otec | Bajezid I. |
Matka | Nilüfer Hatun |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mladý Mehmed se roku 1402 zúčastnil spolu se svým otcem a bratry bitvy u Ankary, kde byli Osmané poraženi Timurem Lenkem a kde byl Bajezid zajat a posléze zemřel. Mehmed byl zachráněn vládcem města Amasie, na jehož území začal budovat centrum své moci. V zemi nastalo tzv. osmanské interregnum, tj. bezvládí a série vzájemných válek mezi bratry Mehmeda o získání sultánského trůnu. Nakonec se Mehmed roku 1413 stal pánem celé osmanské říše a mohl začít konsolidovat těžce zničenou zemi.