Paralelní výpočty
From Wikipedia, the free encyclopedia
Paralelní výpočty (anglicky parallel computing) je v informatice označení pro výpočty, které jsou řešeny souběžně („paralelně“).[1] Paralelizace je využívána pro zvýšení výpočetního výkonu v situaci, kdy nelze použít rychlejší počítač (vyšší frekvenci)[2] nebo pro zjednodušení použitého algoritmu nebo pro lepší využití elektrické energie.[3] Paralelní výpočty se mohou realizovat pomocí víceprocesorových systémů[4] nebo spuštěním úlohy na počítačovém clusteru, kde jsou jednotlivé počítače propojené pomocí výpočetní sítě. Paralelizace funguje na principu rozdělování složitějších úloh na jednodušší a je považována za obtížnější formu programování.[5] Existuje několik rozdílných forem paralelních výpočtů: bitové, instrukční, datové a paralelní úlohy.