Rjúdžó (1931)
japonská lehká letadlová loď, samostatná jednotka / From Wikipedia, the free encyclopedia
Rjúdžó (japonsky 龍驤) byla druhá letadlová loď japonského císařského námořnictva, která byla od počátku stavěná jako loď letadlová. Šlo o lehkou letadlovou loď, neboť omezení dohodnutá na washingtonské námořní konferenci již Japonsku neumožňovala postavit loď větších rozměrů (aniž by tím vyčerpalo svůj limit pro tuto třídu plavidel).
Letadlová loď Rjúdžó 6. září 1934 po přestavbě, během které byly odstraněny zadní 127mm palposty | |
Základní údaje | |
---|---|
Typ | lehká letadlová loď |
Třída | Rjúdžó (jediná jednotka) |
Jméno podle | 龍驤 ~ Vzpínající se drak |
Objednána | Loděnice Micubiši v Jokohamě[1] |
Zahájení stavby | 26. listopadu 1929 |
Spuštěna na vodu | 2. dubna 1931 |
Uvedena do služby | 9. května 1933 |
Osud | Potopena americkými bombardéry v bitvě u východních Šalomounů 24. srpna 1942 |
Poloha vraku | [2] |
Souřadnice | 6°10′0″ j. š., 160°50′0″ v. d. |
Takticko-technická data | |
Výtlak | Po dokončení: 8000 T standard[1][3] 9990 t 2/3 při zkouškách (Nišida)[3] 10 000 t plný (Nowak)[1] Po úpravách 1936: 10 500 T standard (Nowak) 10 600 t standard (10 432,6 T; Nišida) 12 531 t 2/3 při zkouškách (Nišida) 12 732 t 2/3 při zkouškách (Nowak) 13 650 t plný[1][3] |
Délka | 156,5 m letová paluba po dokončení[1] 167,0 m mezi svislicemi[3] 175,39 m na vodorysce[1] 179,91 m celkem[1] |
Šířka | Trup: 20,32 m maximální po dokončení 20,78 m po rekonstrukci 1934[1] Letová paluba: 23 m (maximální)[1] |
Ponor | Po dokončení: 5,56 m Po úpravách 1936: 7,08 m[1] |
Pohon | 6 parních kotlů Ro-gó Kanpon šiki 2 sestavy parních turbín Kansei Honbu/Kanpon 2 třílisté lodní vrtule o průměru 3,52 m[1] Po dokončení: 65 000 k na hřídeli[1][3] (47 807,4 kW)[p 1] Po úpravách 1936: 66 269 k na hřídeli[1] (48 740,8 kW)[p 1] |
Palivo | 2490 T topného oleje[1] |
Rychlost | Po dokončení: 29 uzlů (53,7 km/h) Po úpravách 1936: 29,3 uzlů (54,3 km/h)[1] |
Dosah | 10 000 námořních mil (18 520 km) při 14 uzlech (25,9 km/h)[1] |
Posádka | V roce 1933: 600 V roce 1942: 924[1] |
Pancíř | Pouze kolem životně důležitých sekcí: 25 mm boky 20 mm hlavní paluba[1] |
Výzbroj | Po dokončení: 12 x 127 mm/40 typu 89 (6xII) 24 x 13,2mm/76 kulomety typu 93 (6xIV) V roce 1934: 8 x 127 mm/40 typu 89 (4xII) 24 x 13,2mm/76 kulomety typu 93 (6xIV) V roce 1937: 8 x 127 mm/40 typu 89 (4xII) 4 x 25mm/60 typu 96 (2xII) 24 x 13,2mm/76 kulomety typu 93 (6xIV) V roce 1940: 8 x 127 mm/40 typu 89 (4xII) 8 x 25mm/60 typu 96 (4xII) 16 x 13,2mm/76 kulomety typu 93 (4xIV) V roce 1942: 8 x 127 mm/40 typu 89 (4xII) 20 x 25mm/60 typu 96 (4xII, 4xIII)[1] |
Letadla | Projektováno: 48 letadel Prakticky max. 38 letadel Květen 1933: operační (+záložní) 3 (+2) Nakadžima A1N1[1][4] 9 (+3)[5] Micubiši B1M3 Po úpravách 1934:[1][6] 6 Nakadžima A2N1 6 Nakadžima A1N2 15 Micubiši B1M3 1935:[1] 11 (+1) Nakadžima A2N1 15 Micubiši B1M3 Po úpravách 1936:[1] 12 Nakadžima A2N1 15 Aiči D1A1 „Susie“ Srpen 1937: 12 Nakadžima A2N1[1] nebo 12 Nakadžima A4N1[7][8][9][p 2] 15 Aiči D1A1[7] nebo D1A2[1][p 2] Září 1938:[10] 12 Micubiši A5M2b „Claude“ 18 Aiči D1A2 6 Jokosuka B4Y1 „Jean“ 1940:[1] 16 (+2) Micubiši A5M4 18 (+2) Nakadžima B5N1 „Kate“ Květen 1942:[1] 16 (+1) Micubiši A6M2 „Zero“ 20 (+1) Nakadžima B5N1 a B5N2 Červen 1942 (Operace AL):[11] 12 Micubiši A6M2 18 Nakadžima B5N1 a B5N2 Po 6. červnu 1942:[1] 21 (+0) Micubiši A6M2 16 (+0) Nakadžima B5N1 a B5N2 24. srpen 1942:[12] 23 (+1[13]) Micubiši A6M2 9 (+0) Nakadžima B5N2 2 výtahy (10,8 x 14,7 m a 10,8 x 8,25 m) 2 hangáry 87 x 19 x 5 m[1] |
Po dokončení v květnu 1933 se Rjúdžó stala čtvrtou letadlovou lodí císařského námořnictva (vedle Hóšó, Akagi a Kaga). Významně přispěla k výcviku nových palubních pilotů císařského námořního letectva i testování tehdy revoluční techniky střemhlavého bombardování. Od srpna 1937 se Rjúdžó účastnila druhé čínsko–japonské války, během které působila u čínského pobřeží s přestávkami až do podzimu 1938. Její letouny se věnovaly útokům na pozemní cíle v Šanghaji a Kuang-tungu i vybojování vzdušné nadvlády nad čínským letectvem v těchto oblastech. Již 22. srpna 1937 si stíhači z Rjúdžó nárokovali prvních šest z nejméně osmnácti vzdušných vítězství nárokovaných v Číně.
Na začátku druhé světové války v Pacifiku se zúčastnila invaze na Filipíny. Její letouny – jako první – zaútočily ráno 8. prosince na cíle v Davao a okolí. Později Rjúdžó podporovala japonská vylodění u Legazpi, v Davao a na ostrově Jolo. Během invaze do Nizozemské východní Indie a Britské Malajsie počátkem roku 1942 se zúčastnila útoků na Singapur a spojeneckou lodní dopravu v jeho okolí. Během krytí invaze na Sumatru v únoru 1942 se 15. února letouny z Rjúdžó podílely na odražení Doormanova pokusu o napadení invazního konvoje. Až do počátku března 1942 se podílela na vyčištění Jávského moře od spojeneckých plavidel a zasáhla též do závěrečné fáze bitvy u Baweanu. V březnu a dubnu 1942 podporovala japonské aktivity v Indickém oceánu. V rámci Ozawova svazu působila v dubnu proti spojenecké přepravě v Bengálském zálivu a cílům na východním pobřeží Britské Indie. Počátkem června 1942 se zúčastnila japonského úderu proti Aleutským ostrovům, během kterého její letouny dvakrát zaútočily na Dutch Harbor. Během těchto útoků se Američanům podařilo sestřelit stíhačku A6M2 Reisen/„Zero“ DI-108, kterou později Američané opět zprovoznili a otestovali. Během bitvy u východních Šalomounů 24. srpna 1942 vyslala své letouny k útoku na Hendersonovo letiště. Odpoledne téhož dne byla napadena a potopena palubními bombardéry z USS Saratoga.
- Míry jsou uváděny v jednotkách uváděných v pramenech s případným přepočtem do metrické soustavy v závorce. Tam, kde není jasné, zda se jedná o míle statutární či námořní je přepočet uveden ve formátu „statutární/námořní“
- Při přepisu japonštiny byla použita česká transkripce
- U japonských jmen je rodné jméno uváděno na prvním místě a rodové jméno na druhém