Slovinci
From Wikipedia, the free encyclopedia
Slovinci (slovinsky Slovenci) jsou jihoslovanský národ žijící hlavně ve Slovinsku. Jejich celkový počet činí asi 2,2 milionu osob.
Slovinci Slovenci | |
---|---|
Populace | |
cca 2–2,5 mil.[1] | |
Země s významnou populací | |
Slovinsko Slovinsko 1 631 363 (2002)[2] | |
USA USA | 164 634–178 415[3][4][5] |
Itálie Itálie | 83 000–100 000 (odhad)[1][6] |
Německo Německo | 50 000 (2003)[7] |
Kanada Kanada | 40 470 (2016)[8] |
Argentina Argentina | 30 000 (odhad)[1][6] |
Rakousko Rakousko | 30 000[9] |
Francie Francie | 20 000 (odhad)[10] [7][11] |
Chorvatsko Chorvatsko | 10 517 (2011)[12] |
Srbsko Srbsko | 6 400[13] |
Austrálie Austrálie | 5 300[14] |
Jazyk(y) | |
slovinština | |
Náboženství | |
římskokatolická většina luteránská minorita[15] | |
Příbuzné národy | |
Ostatní jižní Slované |
Slovinština patří k jihoslovanské skupině slovanské větve indoevropské rodiny. Používá se latinka. Slovinci jsou převážně katolíci.
Jejich předci na dnešní území přišli ve 2. polovině 6. století n. l. . Jejich původní území pokrývalo i východ dnešního Rakouska (až po Dunaj) a další alpská údolí (tzv. alpští Slované). V 8. století jejich území ovládli Bavoři, později Francká říše.
Archeologickým projevem Slovinců v 9.-10. století byla tzv. karantánska kultura (köttlašská kultura). Slovinci byli v průběhu dějin z velké části germanizováni a maďarizováni, zůstali jen Slovinci v dnešním Slovinsku a menšiny hlavně v Rakousku a Maďarsku.