Telení ledovců
From Wikipedia, the free encyclopedia
Telení ledovců je přirozený proces, při kterém dochází k deformaci souvislé vrstvy ledu a k odlamování obrovských bloků (icebergů) i menších kusů ledovcového ledu z čel ledovců či z šelfových ledovců.[1] Obvykle tento proces probíhá na čele ledové masy sahající až do vody, ale někdy se tak označuje i jejich oddělování na souši.
Ledovec sahající až do moře nejprve brázdí mořské dno, ale vlivem nadnášení se jeho čelo začne prohýbat do podoby plovoucího jazyka a nakonec odlamovat. Vzniká tam oblast s polem icebergů, tj. oblast, kde se odlamují a jsou následně unášeny mořskými proudy na širé moře, kde se stávají potenciální hrozbou pro zámořské lodě, jelikož z vody vystupuje pouhá 1/8 jejich výšky. Srážka s lodí je velmi nebezpečná, jelikož může dojít k poškození lodě pod čárou ponoru a k jejímu potopení.
Telení bloků ledu, nejsou-li od počátku plně neseny vodou (tedy ne v případě obrovských tabulových hor zvolna se odtrhávajících od šelfů), je doprovázeno obrovským hřmotem a otřesy zaznamenatelnými nejbližšími seismografy. Naopak, telit se mohou i bloky, které byly předtím plně pod hladinou, a po odtelení se vynoří. Malým lodím se nedoporučuje přibližovat se k ledovým stěnám, které se mohou telit.[2]