Žytomyrská oblast
samosprávní oblast na severu Ukrajiny / From Wikipedia, the free encyclopedia
Žytomyrská oblast (ukrajinsky Житомирська область, Žytomyrska oblasť; někdy též Житомирщина, Žytomyrščyna) je jednou z 24 samosprávných oblastí Ukrajiny. Rozkládá se na severu střední části země při hranicích s Běloruskem a tvoří východní část historického území Volyně. Oblast byla ustavena 22. září 1937. Hlavním městem je Žytomyr, další větší města jsou Berdyčiv, Korosteň a Novohrad-Volynskyj.
Žytomyrská oblast Житомирська область Žytomyrska oblasť | |
---|---|
Sídlo Žytomyrské oblasti | |
Geografie | |
Hlavní město | Žytomyr |
Souřadnice | 50°39′ s. š., 28°31′12″ v. d. |
Rozloha | 29 832 km² |
Časové pásmo | +3 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 1 179 032 (1. 1. 2022) |
Hustota zalidnění | 39,5 obyv./km² |
Jazyk | ukrajinština (oficiální), menšinově ruština, polština |
Národnostní složení | Ukrajinci 90,3 %, Rusové, Poláci, Bělorusové, Židé |
Náboženství | pravoslavné křesťanství, menšinově římské katolictví |
Správa regionu | |
Stát | Ukrajina Ukrajina |
Nadřazený celek | Ukrajina Ukrajina |
Druh celku | oblast |
Podřízené celky | 4 rajóny |
Vznik | 22. září 1937 |
Předseda oblastní administrace | Vitalij Bunečko |
Předseda oblastní rady | Volodymyr Šyrma |
Mezinárodní identifikace | |
Telefonní předvolba | 380-41 |
Označení vozidel | AM a KM |
Oficiální web | zt |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Celá oblast leží v povodí Dněpr. Řeka Sluč ústí do Horyně, Uborť, Už a Slovečna do Pripjati, Teteriv (protékající Žytomyrem) a Irpiň pak ústí přímo do Kyjevské přehrady na Dněpru.
Na počátku roku 2022 byla severovýchodní část oblasti obsazena vojsky Ruské federace během ruské invaze na Ukrajinu, které zaútočily přes běloruskou hranici. Začátkem dubna 2022 byla oblast po stažení ruských vojsk opět osvobozena ukrajinskou armádou.[1]