Čerkesové
severozápadokavzkazká etnická skupina / From Wikipedia, the free encyclopedia
Čerkesové (turecky Çerkesler; rusky Черкесы, Čerkesy) také známí pod svým endonymem Adyghe (Adygejci) (čerkeskými jazyky: Адыгэхэр, Adıgəxər rusky: Адыги, Adygi; turecky: Adige), jsou severozápadokavzkazská etnická skupina[19] původem z Čerkesie, ze které po rusko-čerkeské válce a následných etnických čistkách, až 90 % zmizelo ze své domoviny. Čerkesové dříve hovořili hlavně čerkeskými jazyky, což je severozápadní kavkazské dialektové kontinuum se dvěma hlavními nářečími a četnými dílčími nářečími. Čerkeský jazyk byl však v průběhu let zapomenut a dnes většina Čerkesů mluví turecky, rusky, anglicky, arabsky a hebrejsky, protože přeživší ruské genocidy[20] byli vyhoštěni na území tehdejší Osmanské říše.[21] Většina Čerkesů jsou muslimové.[22]
Čerkesové | |
---|---|
Tradiční čerkeský tanec s mečem | |
Populace | |
c. 5 mil. | |
Turecko Turecko | Odhad 2 000 000[1][2]–3 000 000[3] |
Rusko Rusko | 718 729 (sčítání 2010)[4] |
Sýrie Sýrie | 80 000[5][6]–120 000[7][8][9] |
Jordánsko Jordánsko | 250 000[10][5] |
Německo Německo | 40 000[5][11] |
Irák Irák | 34 000[12] |
USA USA | 25 000[12] |
Saúdská Arábie Saúdská Arábie | 23 000 |
Egypt Egypt | 12 000 |
Izrael Izrael | 4 000[13][14]–5,000[15] |
Jazyk(y) | |
Čerkeské dialekty (včetně východních čerkeských a západních čerkeských dialektů), kterými mluví přibližně 20% Čerkesů také turečtina, ruština, angličtina, arabština, hebrejština | |
Náboženství | |
Převážně islám, menšiny pravoslavných,[16] čerkeské domorodé víry, chabzů[17] i ateistů a agnostiků[18] | |
Příbuzné národy | |
Abchazové, Abázové |
Slovo 'Čerkes' pochází z turečtiny z dob středověku a přes Osmanskou říši se název rozšířil do zbytku světa. Čerkesové jsou tvořeni především Adygejci. Mezi Čerkesy se počítají i malé kavkazské národy jako Abázové nebo Ubychové, kteří se mezi Adygejce neřadí. Známý je výrok „každý Adygejec je Čerkes, ale ne každý Čerkes je Adygejec“.
Historická Čerkesie byla sovětskými a ruskými správami rozdělena na novodobé titulární čerkeské republiky Adygejsko, Kabardsko-Balkarsko, Karačajsko-Čerkesko a Krasnodarský kraj, jakož i jihozápadní části Stavropolského kraje a Rostovské oblasti. V souladu s tím byli Čerkesové nebo Adygejci také označeni jako následující: Adygejci v Adygejsku, Kabarďané v Kabardsko-Balkarsku, Čerkesové v Karačajsko-Čerkesku a Šapsugové v Krasnodarském kraji, ačkoli všechny čtyři skupiny jsou v podstatě stejní lidé. Asi 800 000 Čerkesů zůstává v historické Čerkesii, zatímco jiní žijí v Ruské federaci mimo tyto republiky a kraje. Ruské sčítání lidu z roku 2010 zaznamenalo 718 727 Čerkesů, z nichž 516 826 bylo Kabarďanů, 124 835 dalších Adyghejců v Adygejsku, 73 184 Čerkesů a 3 882 Šapsugů.[4]
Organizace nezastoupených států a národů na počátku 90. let odhadovala, že existuje až 3,7 milionu „etnických Čerkesů“ v diasporách (ve více než 50 zemích)[23] mimo titulární čerkeské republiky (což znamená, že zde žije pouze jeden ze sedmi „etnických čerkesů“) a že z těchto 3,7 milionu žijí více než 2 miliony v Turecku,[23] 300 000 v Levantě (většinou v současném Jordánsku a Sýrii) a Mezopotámii(tj. v Iráku) a 50 000 v západní Evropě a Spojených státech.