Altair
From Wikipedia, the free encyclopedia
O americkém lunárním modulu pojednává článek Altair (lunární modul).
Altair (α Aql, zkráceně: α Aquilae) je nejjasnější hvězdou v souhvězdí Orla a dvanáctá nejjasnější hvězda noční oblohy. Je hvězdou hlavní posloupnosti spektrální třídy A a má zdánlivou hvězdnou velikost 0,77 mag a spolu s Vegou a s Denebem tvoří Letní trojúhelník.[1][2][3]
Stručná fakta Astrometrická data (Ekvinokcium J2000.0), Souhvězdí ...
Altair | |
---|---|
Astrometrická data (Ekvinokcium J2000.0) | |
Souhvězdí | Orel (Aquila) |
Rektascenze | 19h 50m 49,9990s[1] |
Deklinace | 08°52′52,959″[1] |
Paralaxa | 194,45±0,94 |
Vzdálenost | 16,77±0,08 ly (5,14±0,02 pc) |
Barevný index (U-B) | 0,08 |
Barevný index (B-V) | 0,22 |
Barevný index (V-R) | 0,14 |
Barevný index (R-I) | 0,13 |
Zdánlivá hvězdná velikost | +0,77 |
Absolutní hvězdná velikost | +2,21 |
Vlastní pohyb v rektascenzi | 536,23 mas/rok |
Vlastní pohyb v deklinaci | 385,29 mas/rok |
Fyzikální charakteristiky | |
Typ proměnnosti | proměnná hvězda typu delta Scuti |
Spektrální typ | A7V[1] |
Hmotnost | ? kg (1,79 M☉) |
Poloměr | ? km (1,63 až 2,03 R☉) |
Zářivý výkon (V) | 10,6 L☉ |
Povrchová teplota | 6900 až 8500 K |
Stáří | <109 |
Rotační perioda | 8,9 hodin |
Oscilační perioda | ? |
Další označení | |
Henry Draper Catalogue | HD 187642 |
Bonner Durchmusterung | BD +08°4236 |
Bright Star katalog | HR 7557 |
2MASS | 2MASS J19504698+0852060 |
SAO katalog | SAO 125122 |
Katalog Hipparcos | HIP 97649 |
Tychův katalog | TYC 1058-3399-1 |
General Catalogue | GC 27470 |
Glieseho katalog | GJ 768 |
Bayerovo označení | α Aql |
Flamsteedovo označení | 53 Aql |
Synonyma | ADS 13009 A, CCDM J19508+0852A, FK5 745, GSC 01058-03399, IDS 19459+0836 A, IRAS 19483+0844, LHS 3490, NLTT 48314, PPM 168779, WDS J19508+0852A |
(V) – měření provedena ve viditelném světle Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zavřít
Altair má velkou rychlost rotace, její rychlost na rovníku je přibližně 286 km/s.[4] Dle výzkumů dalekohledu Palomar Testbed Interferometer není Altair kulatý, ale vlivem velké rychlosti rotace má tvar silně zploštělého elipsoidu. Další interferometrická měření vícenásobnými teleskopy v infračerveném oboru spektra potvrdila tento jev.