Amedeo Amadei
italský fotbalista / From Wikipedia, the free encyclopedia
Amedeo Amadei (26. červenec 1921 Frascati, Italské království – 24. listopad 2013 Grottaferrata, Itálie) byl italský fotbalový útočník a trenér. Je nejmladším[1] hráčem, který kdy skóroval v Serii A, a byl nejmladším hráčem ve věku 15 let a 280 dní, který debutoval v Serii A (rekord vyrovnal Pietro Pellegri[2] a následně ho porazil Wisdom Amey, který 12. května 2021 debutoval v 15 letech a 274 dnech). Vzpomíná se na něj jako na jednoho z nejlepších italských střelců všech dob. Je 14 nejlepším střelcem všech dob v lize se 174 góly ve 423 zápasech s průměrem 0,41 gólu na zápas. Byl mezi prvními, kteří se dostali do síně slávy klubu AS Řím.
Amedeo Amadei | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Osobní informace | |||||||
Datum narození | 26. července 1921 | ||||||
Místo narození | Frascati, Italské království | ||||||
Datum úmrtí | 24. listopadu 2013 (ve věku 92 let) | ||||||
Místo úmrtí | Grottaferrata, Itálie | ||||||
Přezdívka | Il Fornaretto | ||||||
Klubové informace | |||||||
Konec hráčské kariéry | |||||||
Pozice | Fotbalový útočník (1936–1956) Fotbalový trenér (1956–1967) | ||||||
Profesionální kluby | |||||||
| |||||||
Reprezentace | |||||||
| |||||||
Trenérská kariéra | |||||||
| |||||||
Úspěchy | |||||||
| |||||||
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. | |||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bez vědomí svých rodičů, kteří by jeho pokus neschválili, se přihlásil do konkurzu k Giallorossi. Debutoval v sezóně 1936/37[3] a první branku také vstřelil této sezoně. S klubem dosáhl finále domácího poháru. Po dvou sezonách odešel na hostování do Atalanty. Po návratu z hostování se Il Fornaretto, jak se mu přezdívalo, stal idolem fanoušků. Za sedm let strávených u Giallorossi odehrál celkem 386 utkání a vstřelil 111 branek. Vyhrál jeden titul, a to v sezoně 1941/42. Byl nedobrovolně zapojen do rvačky během zápasu v poháru proti Turínu, kdy byl diskvalifikován na doživotí, protože podle obžaloby kopl asistenta rozhodčího. Později byl omilostněn.[4]
Kvůli velkým ekonomickým problémům musel být prodán. Samotný hráč se vybral Inter.[4] I u Nerazzurri střílel velké množství branek. V sezoně 1948/49 vstřelil 22 branek a byl druhým nejlepším střelcem ligy. Také v lize klub obsadil 2. místo za vítězným Turínem. Ve druhé sezoně vstřelil 20 branek. Po dvou sezonách se rozhodl pro odchod z klubu.
Za Neapol nastupoval šest sezon. Celkem odehrál 171 utkání a vstřelil 47 branek. Ale další titul již nepřidal. Nejblíže tomu měl v sezoně 1952/53, když obsadil 4. místo. V roce 1956 ukončil kariéru.
Za reprezentaci odehrál 13 utkání. Do nominace utkání byl zapojován až po tragédii Superga. První utkání odehrál 27. března 1949 proti Španělsku (3:1), kde vstřelil i branku.[5] Zúčastnil se MS 1950.