Bakalář
akademický titul absolventů bakalářského studia / From Wikipedia, the free encyclopedia
Bakalář (z lat. baccalarius) je akademický titul označující absolventa vysoké školy v bakalářském studijním programu. Zkratka tohoto titulu je Bc., pro umělecké studijní programy se používá varianta, resp. akademický titul, bakalář umění ve zkratce BcA. (z lat. baccalaureus artis), přičemž obě zkratky titulů se případně umísťují před jméno. Dosažený stupeň vzdělání dle ISCED je 6 (bachelor's degree).
Udělování titulu „bakalář“ (resp. i titulu „bakalář umění“) se v České republice řídí zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů. Získá ho zpravidla absolvent tří až čtyřletého studia na univerzitě nebo jiné vysoké škole, případně také student, který ukončil studium na vyšší odborné škole oprávněné tento titul ve spolupráci s vysokou školou udělovat. Dle zákona je studium vedoucí k udělení tohoto gradu zaměřeno především na přípravu k výkonu povolání a též i k dalšímu studiu. Úspěšný absolvent, bakalář, se tedy případně může přihlásit i k dalšímu vysokoškolskému studiu i v jiné oblasti v (navazujícím) magisterském studijním programu (7 v ISCED), ten následně zpravidla trvá 2–3 roky.
Jako bakaland[1] se někdy označuje student bakalářského studijního programu, příp. student pracující na své bakalářské práci. Bakalářské studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou (státnice), jejíž součástí většinou bývá i obhajoba bakalářské (diplomové) práce.[2]
Obecně je bakalářský titul základním vysokoškolským titulem – vysokoškolskou kvalifikací – udělovanou de facto po celém světě. Bakalář, resp. tyto tituly nižší úrovně, se většinou ve světě v praxi běžně neužívají (nepíší atd.); v některých zemích (Česko, Slovensko) však může být jejich formální užívání v praxi častější, nicméně ani v těchto zemích se formální oslovování v podobě pane bakaláři / paní bakalářko zpravidla běžně neužívá.[3]