Barbora Krejčíková
česká tenistka / From Wikipedia, the free encyclopedia
Barbora Krejčíková (* 18. prosince 1995 Brno) je česká profesionální tenistka, bývalá světová dvojka ve dvouhře a světová jednička ve čtyřhře, když na této pozici strávila ve třech obdobích devatenáct týdnů. Na Letních olympijských hrách 2020 se s Kateřinou Siniakovou stala olympijskou vítězkou v ženské čtyřhře. Obě tak pro Česko získaly první zlatou medaili zpod pěti kruhů v tenise.
Barbora Krejčíková | |
---|---|
Barbora Krejčíková na US Open 2023 | |
Stát | Česko Česko |
Datum narození | 18. prosince 1995 (28 let) |
Místo narození | Brno, Česko[1] |
Bydliště | Ivančice, Česko[1] |
Výška | 178 cm[1] |
Profesionál od | 2014 |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 11 069 728 USD |
Tenisová raketa | HEAD Extreme Pro |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 375–209 |
Tituly | 7 WTA, 14 ITF |
Nejvyšší umístění | 2. místo (28. února 2022) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | čtvrtfinále (2022, 2024) |
French Open | vítězka (2021) |
Wimbledon | 4. kolo (2021) |
US Open | čtvrtfinále (2021) |
Velké turnaje ve dvouhře | |
Turnaj mistryň | základní skupina (2021) |
Olympijské hry | 3. kolo (2020) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 345–135 |
Tituly | 18 WTA, 1 WTA 125, 19 ITF |
Nejvyšší umístění | 1. místo (22. října 2018) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | vítězka (2022, 2023) |
French Open | vítězka (2018, 2021) |
Wimbledon | vítězka (2018, 2022) |
US Open | vítězka (2022) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Turnaj mistryň | vítězka (2021) |
Olympijské hry | zlato (2020) |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | vítězka (2019, 2020, 2021) |
French Open | čtvrtfinále (2021) |
Wimbledon | 3. kolo (2016) |
US Open | čtvrtfinále (2016) |
Týmové soutěže | |
Fed Cup | vítězka (2018) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240123a23. ledna 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Tenis na LOH | ||
zlato | Tokio 2020 | ženská čtyřhra |
Na French Open 2021 ovládla dvouhru a po boku Siniakové i čtyřhru, což se v jediném ročníku naposledy předtím podařilo Mary Pierceové v roce 2000. Se Siniakovou triumfovala také na French Open 2018, ve Wimbledonu 2018 a 2022, Australian Open 2022 a 2023, stejně jako na Turnaji mistryň 2021. Titulem na US Open 2022 zkompletovaly kariérní grandslam, kariérní Zlatý Slam a jako první ženský pár v historii dovršily i kariérní Super Slam. Staly se tak pátou dvojicí otevřené éry s alespoň sedmi grandslamovými tituly.[2] V letech 2019, 2020 a 2021 vyhrála jako první hráčka od výkonu Margaret Courtové ze sezón 1963–1965 smíšenou čtyřhru Australian Open třikrát za sebou.[3]
Od října 2018 do ledna 2019 byla světovou jedničkou ve čtyřhře,[4] jíž se spolu se Siniakovou staly jako pátá a šestá Češka, respektive čtyřicátá a čtyřicátá první hráčka od zavedení klasifikace v roce 1984. Vytvořily tak čtrnáctou dvojici na vrcholu.[5][6] Do čela deblové klasifikace se dvakrát vrátila v létě, respektive na podzim 2021. V závěru sezóny 2023 Siniaková iniciovala ukončení jejich deblové spolupráce.[7] Na začátku sezóny 2024 se její deblovou partnerkou stala Němka Laura Siegemundová, v době navázání spolupráce pátá hráčka žebříčku čtyřhry.[8]
Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála sedm singlových a osmnáct deblových turnajů včetně dvouhry na Dubai Tennis Championships 2023 z kategorie WTA 1000. V sérii WTA 125 ovládla čtyřhru v Limoges. V rámci okruhu ITF získala čtrnáct titulů ve dvouhře a devatenáct ve čtyřhře.[9] Na žebříčku WTA byla nejvýše ve dvouhře klasifikována v únoru 2022 na 2. místě a ve čtyřhře v říjnu 2018 na 1. místě.[1] Podle profilu WTA ji trénuje bývalá tenistka Vladimíra Uhlířová. V srpnu 2023 navázala spolupráci s Pavlem Motlem, se zkušenostmi z amerického univerzitního tenisu na Middle Tennessee State University.[10][11] V letech 2014–2017 ji vedla Jana Novotná,[12] v roce 2018 Petr Kovačka[12] a v období 2018–2023 Aleš Kartus.[13][14]
V českém týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2019 ostravským čtvrtfinálem Světové skupiny proti Rumunsku, v němž se Siniakovou prohrála rozhodující čtyřhru. Češky tak odešly poraženy 2:3 na zápasy. Ve Fed Cupu 2018 se stala členkou vítězného týmu, když byla poprvé nominována do pražského finále proti Spojeným státům, ale neodehrála žádné utkání. Do dubna 2024 v soutěži nastoupila k osmi mezistátním utkáním s bilancí 2–3 ve dvouhře a 3–2 ve čtyřhře.[15]
V letech 2018, 2021 a 2022 vytvořila s Kateřinou Siniakovou deblový pár roku WTA a obě se staly také mistryněmi světa ITF. V roce 2021 vyhrála hlavní kategorii české tenisové ankety Zlatý kanár.