Bentonit
From Wikipedia, the free encyclopedia
Bentonit je hornina vznikající zvětráváním mateční horniny z čediče (třetihorní hornina). Je charakteristická vysokým obsahem jílových minerálů.
Jedná se o reziduální a nepřemístěnou jílovitou horninu, která má velmi dobrou sorpční schopnost, tj. vysokou schopnost výměny kationtů. Je to tvárná hornina. Její typickou vlastností je, že při styku s vodou silně bobtná (přijímá až osminásobek vody k vlastnímu objemu).[1] Chemické i minerální složení horniny je velmi proměnlivé v závislosti na podmínkách vzniku ložiska. Její nejvýznamnější součástí je montmorillonit: tvoří 60 až 80 procent. Světové zásoby bentonitu jsou odhadovány na více než 1 400 milionů tun a předpokládá se s objev dalších lokalit.