Denis Shapovalov
kanadský tenista / From Wikipedia, the free encyclopedia
Denis Shapovalov (rusky: Денис Викторович Шаповалов, Denis Viktorovič Šapovalov, * 15. dubna 1999 Tel Aviv) je kanadský levoruký profesionální tenista ruského původu a vítěz juniorky Wimbledonu 2016. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden singlový turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal šest titulů ve dvouhře a dva ve čtyřhře.[2]
Denis Shapovalov | |
---|---|
Shapovalov na Paris Masters 2019 | |
Stát | Kanada Kanada |
Datum narození | 15. dubna 1999 (25 let) |
Místo narození | Tel Aviv, Izrael[1] |
Bydliště | Nassau, Bahamy[1] |
Výška | 185 cm[1] |
Hmotnost | 75 kg[1] |
Profesionál od | 2016 |
Držení rakety | levou rukou, bekhend jednoruč |
Výdělek | 11 369 714 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 185–157 |
Tituly | 1 ATP, 2 challengery, 4 Futures |
Nejvyšší umístění | 10. místo (21. září 2020) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | čtvrtfinále (2022) |
French Open | 3. kolo (2023) |
Wimbledon | semifinále (2021) |
US Open | čtvrtfinále (2020) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 59–53 |
Tituly | 0 ATP, 2 Futures |
Nejvyšší umístění | 44. místo (24. února 2020) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2021) |
French Open | 1. kolo (2020) |
US Open | čtvrtfinále (2020) |
Týmové soutěže | |
Davis Cup | vítěz (2022) |
ATP Cup | vítěz (2022) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240519a19. května 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v září 2020 na 10. místě a ve čtyřhře pak v únoru téhož roku na 44. místě. V roce 2019 jej trénoval Rob Steckley[3], kterého vystřídal Michail Južnyj.[4] Dlouhodobě se na jeho přípravě podílí matka Tessa Shapovalovová. Dříve koučovskou roli plnili Adriano Fuorivia či krajan Martin Laurendeau.[1]
V daviscupovém týmu Kanady debutoval v roce 2016 baráží světové skupiny proti Chile, v níž vyhrál dvouhru nad Christianem Garinem. V únoru 2017 během zápasu s Britem Edmundem byl diskvalifikován. V roce 2022 byl součástí vítězného kanadského týmu. Do listopadu 2022 v soutěži nastoupil ke čtrnácti mezistátním utkáním s bilancí 11–7 ve dvouhře a 3–2 ve čtyřhře.[5]
V roli dvojky týmu přispěl k vítězství Kanady na ATP Cupu 2022.[6]