Disociativní porucha identity
Psychická porucha / From Wikipedia, the free encyclopedia
Disociativní porucha identity (DID), dříve známá jako mnohočetná porucha osobnosti,[1] je mentální porucha vyznačující se disociativními stavy a mnohočetností osobnosti.[2] To je doprovázeno ztrátou paměti, která nesouvisí s běžným zapomínáním.[2] U DID se dále projevují stavy, které jsou společné s hraniční poruchou osobnosti (BPD), posttraumatickou stresovou poruchou (PTSD), depresí, sebepoškozováním nebo úzkostí.[3]
Příčinou vzniku DID je vždy trauma z dětství.[4] Zhruba v 90 % je způsobena zneužíváním v dětství, v jiných případech může být spojena se zkušenostmi z války nebo se zdravotními problémy v dětství.[5] Důležitou roli hraje také genetická vybavenost.[6]
Léčba obecně zahrnuje psychiatrickou péči.[7] Nemoc se nedá zcela vyléčit, ovšem je možné tlumit její příznaky. Předpokládá se, že postihuje asi 2 % obyvatelstva a 3 % nemocných s duševními problémy v Evropě a Severní Americe.[8] DID je diagnostikována asi šestkrát častěji u žen než u mužů.[9] Počet případů ve druhé polovině 20. století výrazně vzrostl, spolu s počtem identit, na něž se tyto osoby podílely.[9]