Efezský koncil
From Wikipedia, the free encyclopedia
Efezský koncil zasedal mezi 22. červnem 431 a 10. červencem 431 v maloasijském Efezu. Koncil byl svolán císařem Theodosiem II., vnukem Theodosia I. Koncilu se účastnilo 200 až 250 biskupů; zasedání však probíhalo poměrně rychle, aby se k závěrům dospělo před příjezdem západních biskupů. Jednání se vyznačovalo vystupňovanou atmosférou, ostrými střety a obviněními. Koncil je uznáván jako třetí ekumenický koncil. Hlavní otázkou, kterou se zabýval, bylo nestoriánství.
Efezský koncil | |
---|---|
Kdy | 22. června 431 – 10. července 431 |
Uznávají jej | katolická církev, pravoslaví, orientální církve |
Předchozí koncil | První konstantinopolský koncil |
Následující koncil | Chalkedonský koncil |
Svolal jej | císař Theodosius II. |
Předsedal mu | Sv. Cyril Alexandrijský |
Účastníků | 200–250 (papežští legáti dorazili později) |
Diskutované otázky | nestoriánství, Theotokos, pelagianismus |
Dokumenty a prohlášení | potvrzeno Nicejské vyznání, odsouzení herezí, prohlášení o Theotokos |
Přehled ekumenických koncilů |
Koncil v Efezu se zabýval mariologickým, respektive christologickým „sporem o Theotokos“.[1] Zatímco alexandrijská katechetická škola v čele s Cyrilem Alexandrijským prosazovala nazývat Pannu Marii titulem Bohorodička (Theotokos), antiochijská katechetická škola byla proti. Nestorios navrhoval titul Christotokos, tedy Kristorodička. Teologickým bodem sváru bylo tzv. communicatio idiomatum, v němž jde o připisování lidských a božských atributů jedinému subjektu vtěleného Syna.[1]