Evangelní rady
From Wikipedia, the free encyclopedia
V křesťanství jsou třemi evangelními radami (řidčeji psáno evangelijními radami) neboli radami dokonalosti: čistota (lat. castitas); chudoba, neboli dokonalá láska (lat. paupertas) a poslušnost (lat. oboedientia).[1] Jak uvádí Ježíš v kanonických evangeliích,[2] jsou to rady pro ty, kdo se chtějí stát „dokonalými“ (τελειος, teleios).[3][4] Katolická církev to vykládá tak, že nejsou závazné pro všechny, a tudíž nejsou nutnou podmínkou k dosažení věčného života (nebe), ale že jsou „skutky nadpřirozenosti“, které přesahují minimum stanovené biblickými přikázáními.[5] Katolíci, kteří se veřejně přihlásili k uspořádání svého života podle evangelních rad a potvrdili to veřejným řeholním slibem před příslušnou církevní autoritou (úkon řeholního závazku známý jako profese), jsou uznáváni jako členové zasvěceného života.