Finské velkoknížectví
historický státní útvar / From Wikipedia, the free encyclopedia
Finské velkoknížectví (finsky Suomen suuriruhtinaskunta; rusky Великое княжество Финляндское, Velikoje kňažestvo Finljandskoje) byl státní útvar v severovýchodní Evropě ustavený po finské válce v roce 1809 a existující až do roku 1917 jakožto autonomní součást Ruské říše. Území velkoknížectví bylo o 22 000 km² (zhruba rozloha Moravy) větší než je území dnešní Finské republiky, protože ta ztratila v době 2. světové války většinu své části Karélie spolu s koridorem Pečenga; nicméně, větší část původních hranic velkoknížectví se kryje s těmi dnešními.
Finské velkoknížectví Storfurstendömet Finland Suomen suuriruhtinaskunta Великое княжество Финляндское
| |||||||||
Hymna Maamme / Vårt land | |||||||||
Geografie
| |||||||||
Rozloha |
360 000 km² | ||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||
Počet obyvatel |
1 636 900 (v roce 1850) | ||||||||
Národnostní složení |
|||||||||
Státní útvar | |||||||||
Ruské impérium Ruské impérium | |||||||||
Vznik |
1809 (dobytí Finska Ruskem) | ||||||||
Zánik |
1917 (odtržení od Ruska) | ||||||||
Státní útvary a území | |||||||||
|
Dřívější vládci Finska, švédští králové, sice přijali od roku 1556 titul vévoda finský (od r. 1581 pak velkovévoda finský, karelský, ingrijský a votský), nicméně Finsko jako takové bylo po celou dobu švédské vlády integrální součástí Švédska a netvořilo zvláštní správní jednotku.
Velkoknížectví bylo prvním samosprávným finským územím v dějinách, státoprávní a hospodářské podmínky v něm panující výrazně napomohly vzniku novodobého finského národa a zkušenosti ze „stýkání a potýkání“ se s Rusy determinovaly dějiny samostatného Finska a postoje Finů i v následující epoše.