H. H. Holmes
americký sériový vrah / From Wikipedia, the free encyclopedia
Herman Webster Mudgett (16. května 1861 – 7. května 1896), známý spíše jako Dr. Henry Howard Holmes, byl americký podvodník a sériový vrah působící mezi lety 1891 a 1894. V době své popravy v roce 1896 měl rozsáhlou kriminální kariéru, zahrnující pojistné podvody, padělání, podvody, tři až čtyři nelegální bigamní sňatky, krádeže koní a vraždy. Jeho nejvýznamnější zločiny se odehrály v Chicagu během Světové výstavy v roce 1893.
Snímek pořízen v roce 1895 | |
Základní údaje | |
---|---|
Rodné jméno | Herman Webster Mudgett |
Datum narození | 16. května 1861 |
Místo narození | Gilmanton, New Hampshire |
Datum úmrtí | 7. května 1896 (ve věku 34 let) |
Místo úmrtí | Filadelfie |
Zatčení | 17. listopadu 1894 |
Výše trestu | trest smrti |
Příčina smrti | oběšení |
Oběť | |
Počet obětí | 9 - 230 |
Období vraždění | 1888 - 1894 |
Stát vraždění | USA, Kanada |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Holmes se přiznal k 27 vraždám, avšak k trestu smrti byl odsouzen pouze za jednu – vraždu svého obchodního partnera Benjamina Pitesela. Předpokládá se, že mohl být zodpovědný za další tři vraždy Piteselových dětí a tří milenek, spolu s dítětem jedné milenky a sestrou druhé.[1] Byl oběšen dne 7. května 1896.[2]
Holmes je spojován s pověstmi o tzv. "Vražedném hradu" v Chicagu. Tyto příběhy o budově jsou většinou považovány za nadnesené či vymyšlené pro účely bulvárních zpráv. Některé zprávy dokonce tvrdí, že mohl být zodpovědný za úmrtí až 200 lidí.[3] Tato skutečnost však může být důsledkem nedostatečného vyšetřování a senzacechtivé žurnalistiky té doby. Holmes sám poskytoval rozporuplné informace o svém životě. Na začátku tvrdil, že je nevinný, ale později prohlašoval, že je posedlý Satanem. Vzhledem k jeho sklonům k lhaní je obtížné získat pravdivý obraz jeho života. Jedním z příkladů je tvrzení, že zabil svého spolužáka z lékařské fakulty, přestože ten ve skutečnosti zemřel v Kanadě v roce 1889.[4]
Od devadesátých let 19. století se Holmes často označuje jako sériový vrah. Spisovatel Adam Selzer ve své knize o Holmesovi uvádí: "Pouhé zabití několika lidí nemusí nutně být považováno za sériového vraha. Obvykle se jedná o sérii podobných zločinů spáchaných v určitém časovém období, zpravidla jako uspokojení psychologické potřeby pachatele spíše než z praktických důvodů." Selzer také zdůrazňuje: "Vraždy spojené s Holmesem často měly jasný motiv: oběť věděla příliš mnoho nebo mu stála v cestě, což ho vedlo k nedůvěře. Tyto vraždy nebyly jen z nenávisti, ale byly nezbytnou součástí jeho podvodů a ochrany jeho životního stylu."[5]