Haličsko-vladiměřské království
historický státní útvar / From Wikipedia, the free encyclopedia
Haličsko-vladiměřské království, též Království Haličské a Vladiměřské (polsky Królestwo Galicji i Lodomerii, německy Königreich Galizien und Lodomerien), zjednodušeně Rakouská Halič nebo jen Halič, byla korunní země habsburské monarchie, Rakouského císařství a později Rakouska-Uherska. Vzniklo v roce 1772 na základě prvního dělení Polska anexí jižní části polského území. Během třetího dělení Polska v roce 1795 bylo rozšířeno o Krakov a zbytek Malopolska a začleněno do Habsburské monarchie jako království, poté roku 1804 jako korunní země Rakouského císařství, a to až do roku 1918, kdy se Rakousko-Uhersko rozpadlo a celé území nakonec připadlo Druhé Polské republice. Dnes je rozděleno mezi Polsko a Ukrajinu.
Haličsko-vladiměřské království Królestwo Galicji i Lodomerii Königreich Galizien und Lodomerien Королівство Галичини та Володимирії
| |||||||
Geografie
| |||||||
Obyvatelstvo | |||||||
Státní útvar | |||||||
monarchie (korunní země) | |||||||
Habsburská monarchie Habsburská monarchie Rakouské císařství Rakouské císařství Předlitavsko Předlitavsko | |||||||
Státní útvary a území | |||||||
Jednalo se o druhou největší habsburskou korunní zemi po Uherském království. Rozloha činila zhruba 78 500 km² (bez Bukoviny), počet obyvatel roku 1910 přesahoval 8 milionů. Prostírala se vně karpatského oblouku, vymezená byla zhruba povodím nejhořejší Visly a dále pak jejím tokem až k soutoku se Sanem, pak hranice vedla zhruba na východ přes pásmo Roztočí, na jihovýchod Volyňskou vysočinou a nakonec po Zbruči, Dněstru a Čeremoši zpět na Karpaty.