Hebrejština
semitský jazyk / From Wikipedia, the free encyclopedia
Hebrejština (עִבְרִית, ivrit) označuje souhrnně všechny vývojové varianty hebrejského jazyka od starověké hebrejštiny přes biblickou (עברית תנ״כית ivrit tanachit, též לשון הקודש, lešon hakodeš, „svatý jazyk“) až po moderní hebrejštinu (עברית, ivrit), kterou se dnes hovoří ve státě Izrael.
Stručná fakta עִבְרִית, ivrit), Rozšíření ...
Hebrejština (עִבְרִית, ivrit) | |
---|---|
Mapa rozšíření jazyka | |
Rozšíření | Izrael, Spojené státy a další země židovské diaspory |
Počet mluvčích | 5,055 milionu |
Klasifikace | |
Písmo | Hebrejské písmo |
Postavení | |
Regulátor | Akademie hebrejského jazyka האקדמיה ללשון העברית ha-Akademija la-lašon ha-ivrit |
Úřední jazyk | Izrael |
Kódy | |
ISO 639-1 | he |
ISO 639-2 | heb (B) heb (T) |
ISO 639-3 | heb |
Ethnologue | HBR |
Wikipedie | |
http://he.wikipedia.org | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zavřít
Hebrejština patří do rodiny semitských jazyků, resp. ke kanaánské severozápadní skupině. Nejstarší dochované hebrejské texty pocházejí z 10. století př. n. l. (tzv. gezerský kalendář). V případě starších textů není možno hovořit o plné diferenciaci severozápadních semitských jazyků mezi jednotlivé jazyky či větve, hovoří se tedy spíše o společné protosemitštině nebo protokeneanštině.