Židovská diaspora
From Wikipedia, the free encyclopedia
Židovská diaspora (hebrejsky: גלות, galut „exil, zajetí“, nebo Tfuca, „rozptýlení“) je diaspora Židů usídlených mimo Zemi izraelskou. Prakticky všichni Židé žili v diaspoře od židovsko-římských válek (1.–2. století n. l.) až do vzniku státu Izrael ve 20. století, tedy téměř 2000 let. Dosud mnoho Židů žije mimo Izrael, zdaleka největší a nejvýznamnější je židovská menšina v USA.
Diaspoře se věnuje izraelské muzeum v Tel Avivu, které se jmenuje Bejt ha-Tfucot.[1] Termínem diaspora se také označovaly židovské obce mimo zemi izraelskou (חוץ לארץ, chuc la-arec).[1]