Jan Adolf z Lobkowicz
český šlechtic (1885-1952) / From Wikipedia, the free encyclopedia
Jan Adolf z Lobkowicz (6. listopadu 1885 Praha – 11. ledna 1952 Wolfegg),[1] celým jménem Maria Jan Adolf Leonard Gottfried Batazar pocházel z knížecí mělnicko-hořínské větve šlechtického rodu Lobkoviců a byl nejmladší syn Jiřího Kristiána z Lobkowicz a Anny z Lichtenštejna.
Stručná fakta JUDr. Jan Adolf z Lobkowicz, Kníže z Lobkowicz a 9. hlava mělnicko-hořínské sekundogenitury ...
JUDr. Jan Adolf z Lobkowicz | |
---|---|
Erb knížat z Lobkowicz | |
Kníže z Lobkowicz[p 1] a 9. hlava mělnicko-hořínské sekundogenitury | |
Ve funkci: 22. května 1932 – 11. ledna 1952 | |
Předchůdce | Jiří Kristián z Lobkowicz |
Nástupce | Otakar Lobkowicz |
Předseda Svazu československých velkostatkářů | |
Ve funkci: 1928 – ? | |
Předchůdce | Leopold Lobkowicz (z dolnobeřkovické větve) |
Nástupce | svaz zanikl |
Stranická příslušnost | |
Členství | Národní souručenství |
Narození | 6. listopadu 1885 Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 11. ledna 1952 (ve věku 66 let) Wolfegg Německo Německo |
Příčina úmrtí | autonehoda |
Choť | (1921) Marie Anna Czerninová (1899–1965) |
Rodiče | Jiří Kristián z Lobkowicz (1835–1908) a Anna z Liechtensteinu (1846–1924) |
Děti | 1. Otakar (1922–1995) 2. Anna (1923–2004) 3. Marie Terezie, prov. Kellerspergová (1825–2007) 4. Mikuláš (1931–2019) 5. Bedřich (1932–1998) |
Příbuzní | bratr: Bedřich Lobkowicz (1881–1923) děd: Alois II. z Liechtensteinu (1796–1858) babička: Františka Kinská z Vchynic a Tetova (1813–1891) děd: August Longin z Lobkowicz (1797–1842) babička: Anna Berta ze Schwarzenbergu (1807–1883) |
Alma mater | Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zavřít
Byl c. k. komoří a nadporučík v záloze. Vlastnil zámek v Drahenicích a v letech 1911–1918 působil v diplomatických službách[2] Rakousko-Uherska. Byl posledním předsedou Svazu československých velkostatkářů. V letech 1938 a 1939 podepsal prohlášení české šlechty. V roce 1948 opustil Československo a žil v Německu u Bodamského jezera. Později bydlel s manželkou v penzionu u Grundlsee. Po autonehodě zemřel. Pohřben byl v Lobkovické hrobce v Hoříně.