Karel Veliký
franský král a římský císař / From Wikipedia, the free encyclopedia
Karel I. Veliký (2. dubna 748? – 28. ledna 814 Cáchy) byl franský král a první středověký římský císař (800–814). Králem Franků se stal roku 768, králem Langobardů roku 774 a římským císařem roku 800.[1] Během raného středověku sjednotil většinu západní a střední Evropy. Rozhodl se, že všichni jeho poddaní se musejí stát křesťany, tento proces byl provázen i násilím (například masakr ve Verdenu).[2]
Karel Veliký | |
---|---|
Císař římský, král Franků a král Langobardů | |
Doba vlády | 768 – 28. ledna 814 |
Úplné jméno | Karel I. Veliký |
Tituly | franský král, bavorský vévoda, římský císař |
Narození | 2. dubna 748 Cáchy nebo Lutych |
Úmrtí | 28. ledna 814 (ve věku 65 let) Cáchy |
Pohřben | katedrála Panny Marie v Cáchách |
Nástupce | Ludvík I. Pobožný |
Manželky | Gerberga 770–771 Hildegarda 771–783 Fastrada 783–794 Luitgarda 794–800 |
Potomci | Pipin Hrbatý, Karel Mladší, Rotruda, Berta, Pipin Italský, Ludvík I. Pobožný, Theodrada, Drogo, Hugo, Alpais, Adelaida, Gisela, Lothar, Hildegarda, Chrotais, Hiltruda, Ruodhaid, Theodorich, Adaltruda. |
Dynastie | Karlovci |
Otec | Pipin III. Krátký |
Matka | Bertrada z Laonu |
Podpis | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karel byl prvním uznaným císařem, který vládl v západní Evropě od pádu Západořímské říše asi o tři století dříve.[3] Franský stát, rozšířený o další území, se nazýval Karolínská říše. Kulturní rozkvět za jeho vlády je nazýván karolínská renesance.[4][5] Jelikož jeho říše sjednocovala dnešní německé a francouzské území, je Karel Veliký dnes někdy nazýván „otec Evropy“.[6] Byl svatořečen vzdoropapežem Paschalem III. a po jistou dobu kolem jeho osoby existoval náboženský kult. Východní pravoslavná církev na něho pohlížela méně příznivě. Bylo to kvůli jeho podpoře filioque a také kvůli tomu, že papež upřednostnil při jmenování císařem Karla před byzantskou panovnicí Irenou Athénskou, čímž zvýhodnil Západ.