Koronavirová recese
From Wikipedia, the free encyclopedia
Koronavirová recese je významná ekonomická recese, která v roce 2020 ovlivňuje významně ekonomiku téměř všech světových států. Spouštěčem recese byly státní zásahy do chodu ekonomik ve snaze omezit šíření nemoci covid-19 způsobované koronavirem SARS-CoV-2, čímž došlo celosvětově k zavádění preventivních opatření jako zavírání obchodů, služeb, vzdělávacích institucí či státních hranic. Jedná se o nejhorší recesi od Velké hospodářské krize, která vypukla ve 30. letech 20. století.[zdroj?] Ekonomické dopady se liší v různých oblastech světa podle toho, jak rychle se v daných oblastech podařilo získat kontrolu nad šířením covidu-19 a s ohledem na vývoj a bilanci daných ekonomik v uplynulých letech.
První znatelné ekonomické problémy se začaly projevovat na přelomu února a března 2020 s počátkem výrazného poklesu cen ropy na světových trzích.[1] Některé státy (například Itálie) dále zpřísňovaly opatření. Klesla rovněž poptávka po cestování. Pokles zasáhl citelně leteckou dopravu. V průběhu března se ve většině světa významně omezila vnitrostátní veřejná doprava a došlo k omezování provozu podniků. Kvůli délce až několika měsíců, po které opatření platí, vyhlásila řada společností insolvenci a nebo došlo k částečnému propuštění zaměstnanců, což zvýšilo míru nezaměstnanosti. Příkladem jsou Spojené státy americké, kde míra nezaměstnanosti kolísala v období od května 2019 do února 2020 mezi 3,4 a 3,7 %. Oproti tomu v březnu 2020 vzrostla na 4,4 % a v dubnu skokově byla hodnota 14,7 %.[2] Takové hodnoty nedosáhla nejen za posledních deset let, kdy s růstem ekonomiky v období konjunktury dlouhodobě klesala, ale ani za posledních 25 let.[2] Při poslední recesi se na přelomu let 2009 a 2010 pohybovala okolo 10 %, když její růst kulminoval.[2]
Státům se zvyšují náklady na záchranu obyvatel a zároveň snižují příjmy do rozpočtu, tudíž si půjčují nebo jednoduše prodávají dluhopisy. Státy se tedy postupně zadlužují. Velké množství zemí ještě nedokázalo snížit dluh z období celosvětové ekonomické krize (2008–2015) nebo jim státní dluh vůči HDP v posledních letech ještě vzrostl. Tato krize tedy může některé státy ekonomicky extrémně poškodit, především ty státy, které na tom byly špatně ještě před touto globální recesí (například Řecko nebo Libanon).
Recese výrazně působila na ceny hlavních komodit jako je ropa či zlato. Cena ropy WTI na jaře 2020 klesla do záporných hodnot, v srpnu zase poprvé v historii cena zlata přesáhla 2000 amerických dolarů. Velký šok zažil ke konci února a v březnu akciový trh. Násladně se ale vrátil na původní hodnoty, akcie některých velkých společností (např. Tesla) významně překonaly ceny z doby před krizí. Dow Jonesův Index na pomyslné dno klesl 23. března 2020, nicméně v průběhu roku se velmi rychle zotavil a na konci roku již opět překonával historická maxima tak jako v předchozích letech. Recese taktéž zasáhla Pražskou burzu, která se zotavovala o něco pomaleji než hlavní světové indexy, nicméně i tak rok 2020 uzavřela těsně pod hodnotami z dob před krizí. [3]