Kostel svatého Šimona a Judy (Lipová)
kostel v Lipové / From Wikipedia, the free encyclopedia
Kostel svatého Šimona a Judy (německy Kirche des Heiligen Simon und Juda)[1] je římskokatolický děkanský kostel,[2] tvořící výraznou dominantu obce Lipová. První kostel stál ve vsi před rokem 1446, současný barokní svatostánek postavil v letech 1691–1695 na místě staršího kostela neustadtský stavitel Balthasar Hille. Dílčí stavební úpravy proběhly v 18. století. Roku 1926 byl kostel povýšen na děkanský a od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky.[3] V letech 2014–2015 prošel rozsáhlou rekonstrukcí.
Kostel svatého Šimona a Judy v Lipové | |
---|---|
Kostel po rekonstrukci (2016) | |
Místo | |
Stát | Česko Česko |
Kraj | Ústecký |
Okres | Děčín |
Obec | Lipová |
Souřadnice | 51°0′46,43″ s. š., 14°21′50,14″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Vikariát | děčínský |
Farnost | děkanství Lipová |
Status | děkanský kostel |
Užívání | bližší informace: o bohoslužbách o Noci kostelů |
Současný majitel | farnost – děkanství Lipová |
Zasvěcení | Šimon a Juda |
Architektonický popis | |
Architekt | Balthasar Hille |
Stavební sloh | baroko |
Typ stavby | kostel |
Výstavba | 1691–1695 |
Specifikace | |
Délka | 40 m |
Šířka | 10 m (vnitřní rozměr) |
Výška | 8 m loď, 27 m věž |
Umístění oltáře | východ |
Stavební materiál | kámen, cihly |
Další informace | |
Adresa | Lipová, Česko Česko |
Kód památky | 24921/5-3808 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jednolodní stavbu na půdorysu latinského kříže zakončuje trojboký presbytář a navazující věž vysoká 27 metrů. Kostel je dlouhý 40 metrů, loď je široká 10 metrů a zdi jsou vysoké 8 metrů. Průčelí dominuje volutový štít a pískovcový znak hraběnky Marie Margarethy Slavatové (1643–1698) a jejího chotě Jana Jiřího Slavaty (1634/1637–1689). Ve věži je osazen zvon Maria pocházející z roku 1512, který jako jediný přežil válečné rekvizice. Hlavní oltář z roku 1839 s ukřižovaným Kristem a dvěma anděly pochází z dílny drážďanského dvorního sochaře Franze Pettricha (1770–1844) a jeho zetě Christopha Neuhäusera. Na kůru s dvoupatrovými rameny se nachází dvacetirejstříkové varhany z roku 1902 od bratří Riegerů z Krnova. Půda slouží jako galerie.
Kolem kostela se rozprostírá hřbitov se zchátralou márnicí, který sloužil do roku 1875. Barokní budova fary, postavená v letech 1717–1720 místním stavitelem Zachariasem Hoffmannem (1678–1754), se nedochovala.