Kurt Gödel
rakouský filozof, logik a matematik / From Wikipedia, the free encyclopedia
Kurt Friedrich Gödel (28. dubna 1906 Brno[2] – 14. ledna 1978 Princeton, New Jersey) byl rakousko-americký matematik, který se stal jedním z nejvýznamnějších logiků všech dob. Významné jsou i jeho příspěvky ve fyzice a ve filozofii matematiky.
Kurt Gödel | |
---|---|
Kurt Gödel (1925) | |
Rodné jméno | Kurt Friedrich Gödel |
Narození | 28. dubna 1906 Brno Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 14. ledna 1978 (ve věku 71 let) Princeton, New Jersey USA USA |
Příčina úmrtí | hladovění |
Místo pohřbení | hřbitov v Princetonu (40°21′19″ s. š., 74°39′33″ z. d.) |
Bydliště | Rakousko |
Alma mater | Vídeňská univerzita (1923–1929) |
Povolání | matematik, filozof, vysokoškolský učitel, informatik, fyzik a vědec |
Zaměstnavatelé | Vídeňská univerzita (1930–1938) Notredamská univerzita (1938–1939) Princetonská univerzita (1938–1939) Institut pro pokročilé studium (1940–1978) |
Ocenění | Cena Alberta Einsteina (1951) Světové ocenění Alberta Einsteina za vědu (1951) Josiah Willard Gibbs Lectureship (1951) zahraniční člen Královské společnosti (1968) Národní vyznamenání za vědu (1974) … více na Wikidatech |
Nábož. vyznání | křesťanství |
Choť | Adele Gödel[1] |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V roce 1930 publikoval větu o úplnosti predikátové logiky prvního řádu a v roce 1931 svůj zásadní objev – dvě věty o neúplnosti axiomatických formálních systémů s aritmetikou. Prostřednictvím těchto vět ukázal, že není možné navrhnout soubor axiomů, které by byly dostačující pro zodpovězení každé otázky, kterou lze klást a formulovat uvnitř formálního systému s aritmetikou. Tyto Gödelovy věty završily více než padesátileté úsilí logiků a matematiků úplně formalizovat matematiku, ale ovlivnily i vědecké a filosofické myšlení druhé poloviny 20. století a počátku 21. století.