LGBT práva v Evropě
From Wikipedia, the free encyclopedia
Situace práv leseb, gayů, bisexuálů, transsexuálů a dalších (LGBT+) zůstává v Evropě velmi různorodá. Značný podíl na počtu dosavadních států světa, které uzákonily stejnopohlavní manželství, náleží Evropě a další evropské státy mají ve svém právním řádu registrované partnerství nebo jiný právní institut upravující soužití stejnopohlavních párů. Někde uvažují o uzákonění stejnopohlavního manželství a jinde je uzákonily již v prvních desetiletích XXI. století (kupříkladu Finsko po podpisu finského prezidenta roku 2015 pod zákon pojednávajícím o tomto manželství s účinností od 1. března 2017; Irsko po kladném výsledku o manželství rozhodnuvšího květnového referenda roku 2015; Malta takto manželství uznala též od roku 2017 a podobně). V listopadu 2015 legalizoval Kypr registrované partnerství. Ve Slovinsku se v prosinci 2015 konalo referendum, které zvrátilo rozhodnutí Národního shromáždění ohledně návrhu novely zákona o manželství osob stejného pohlaví. V témže měsíci schválilo Řecko podruhé předložený návrh zákona o registrovaném partnerství. Andorra uzákonila stejnopohlavní manželství roku 2022 s účinností od 17. února 2023.[1] Bělorusko, Bulharsko, Chorvatsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Moldavsko, Černá Hora, Polsko, Srbsko, Slovensko a Ukrajina mají naopak stejnopohlavní manželství zakázané v ústavě.
Eurobarometr 2015 uvedl jako nejrychleji se rozvíjející ve smyslu LGBT práv a rovného přístupu k instituci manželství tyto evropské státy: Dánsko, Irsko, Nizozemsko, Španělsko a Švédsko.[2]