Lotyšsko
stát v severní Evropě / From Wikipedia, the free encyclopedia
Lotyšsko (lotyšsky Latvija), plným názvem Lotyšská republika (lotyšsky Latvijas Republika), je stát v severní Evropě v Pobaltí. Spolu s Estonskem na severu a Litvou na jihu je jedním ze tří pobaltských států. Na východě sousedí s Ruskem, na jihovýchodě s Běloruskem a na západě má společnou námořní hranici se Švédskem. Většinou rovinatá, nížinná země má rozlohu 64 589 km2 a žije v ní 1,8 milionu obyvatel. Je unitární parlamentní republikou s hlavním a největším městem Rigou. Lotyši patří k etnolingvistické skupině Baltů a hovoří lotyštinou, jedním ze dvou jediných dochovaných baltských jazyků, nejvýznamnější menšinou v zemi jsou Rusové, kteří tvoří téměř čtvrtinu obyvatel.
Lotyšská republika Latvijas Republika | |||
---|---|---|---|
| |||
Hymna Dievs, svētī Latviju | |||
Geografie | |||
Hlavní město | Riga | ||
Rozloha | 64 589 km² (122. na světě) z toho 2,09 % vodní plochy | ||
Nejvyšší bod | Gaiziņkalns (312 m n. m.) | ||
Časové pásmo | +2 | ||
Poloha | 57° s. š., 25° v. d. | ||
Geodata (OSM) | OSM, WMF | ||
Obyvatelstvo | |||
Počet obyvatel | 1 842 226 (146. na světě, 2022) | ||
Hustota zalidnění | 30 ob. / km² (147. na světě) | ||
HDI | 0,886 (velmi vysoký) (39. na světě, 2021) | ||
Jazyk | lotyština (úřední) | ||
Národnostní složení | Lotyši 63 %, Rusové 24 %, Bělorusové 3 %, Ukrajinci 2 %, Poláci 2 % | ||
Náboženství | luteránství 36 %, římskokatolické 17 %, pravoslaví 9 %, bez vyznání 35 % | ||
Státní útvar | |||
Státní zřízení | parlamentní republika | ||
Vznik | 18. listopad 1918 (vyhlášení nezávislosti na Německu) | ||
Prezident | Edgars Rinkēvičs | ||
Předsedkyně vlády | Evika Siliňová | ||
Měna | euro (EUR) | ||
HDP/obyv. (PPP) | 40 891[1] USD (48. na světě, 2023) | ||
Giniho koeficient | 35,7 (2021) | ||
Mezinárodní identifikace | |||
ISO 3166-1 | 428 LVA LV | ||
MPZ | LV | ||
Telefonní předvolba | +371 | ||
Národní TLD | .lv |
Po staletích křižácké, švédské, polsko-litevské a ruské nadvlády, která byla uplatňována především prostřednictvím místní baltsko-německé šlechty, byla 18. listopadu 1918 po odtržení od Německého císařství v důsledku první světové války založena nezávislá Lotyšská republika.[2] Po převratu v roce 1934, kdy byla nastolena diktatura Kārlise Ulmanise, se země stávala stále autokratičtější.[3] Faktická nezávislost Lotyšska byla přerušena na počátku druhé světové války, která začala násilným začleněním Lotyšska do Sovětského svazu, následovala v roce 1941 invaze a okupace nacistickým Německem a v roce 1944 opětovná okupace Sovětským svazem, který na dalších 45 let vytvořil Lotyšskou sovětskou socialistickou republiku. V důsledku rozsáhlé imigrace během sovětské okupace se etničtí Rusové stali nejvýznamnější menšinou v zemi. V roce 1987 začala mezi pobaltskými sovětskými republikami pokojná Zpívající revoluce, která skončila obnovením faktické i oficiální nezávislosti 21. srpna 1991.
Lotyšsko je vyspělou zemí s vysokými příjmy a vyspělou ekonomikou, které se v indexu lidského rozvoje umístilo na 39. místě. Je členem Evropské unie, Rady Evropy, eurozóny, Severské investiční banky, Schengenského prostoru, NATO a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Účastní se také regionální spolupráce Seversko-baltské osmičky.