LGBT práva v Nizozemsku
From Wikipedia, the free encyclopedia
Práva leseb, gayů, bisexuálů a translidí (LGBT) v Nizozemsku jsou považována za nejvíce rozvinutá jak v Evropě, tak i ve světě. Stejnopohlavní sexuální aktivita je zde legální od roku 1811 po vpádu francouzské armády a instalaci Napoleonského zákoníku rušícího veškeré zákony proti sodomii, které po vzniku Spojeného království nizozemského nebyly obnoveny.
Koncem 20. století výrazně stoupla informovanost o homosexualitě a společnost se stala velmi akceptující v otázce sexuálních menšin, což posléze vedlo k deklasifikaci homosexuality jako mentální poruchy roku 1973 a zákazu diskriminace na základě sexuální orientace v armádě. Rozsáhlá anti-diskriminační legislativa byla přijatá v roce 1993 a trestá diskriminaci ve všech oblastech veřejného života jako je zaměstnání, bydlení, ubytovací služby a další. Poté, co Nizozemsko schválilo registrované partnerství roku 1998, se stalo o tři roky později první světovou zemí, která legalizovala stejnopohlavní manželství s plnými adopčními právy. Spolu s tím získaly také lesbické páry přístup k umělému oplodnění. Ačkoliv translidé mají možnost podstupovat změnu pohlaví, nebyly dosud přijaty anti-diskriminační zákony zakazující diskriminaci na základě genderové identity.
Nizozemsko je celosvětově považováno za jednu z nejvíce sociálně liberálních zemí[1] s 90 % Nizozemců nahlížejících na homosexualitu jako na morálně přijatelnou i přes odlišné stanovisko turecké a marocké menšiny, z níž pouze 30 % a 25 % je téhož názoru. Hinduínští Indové jsou v této otázce stejného názoru jako Nizozemci.[2] Nejvíce odporu a násilí proti LGBT občanům pochází z křesťanských a muslimských komunit.[3]
Amsterdam patří mezi jedno z nejvíce LGBT friendly měst na světě[4] s velmi pestře rozvinutou gay scénou, do níž se řadí hotely se zaměřením na gay turistiku, gay bary, sauny, LGBT centra jako je Pink Point poskytující informace a suvenýry související s LGBT a Homomonument postavený v roce 1987 jako první památník homosexuálním obětem nacismu za 2. světové války.[5] Ihned poté Haag postavil mezinárodní Homomonument a Utrecht Sodomonument k uctění památky obětí tzv. pogromů na sodomity, které se zapsaly do nizozemské historie, a první z nich se konal v Utrechtu. LGBT komunita je nejvíce soustředěná v Rembrandtplein v centru Amsterdamu.[4]