Levhart Diardův
druh kočkovité šelmy / From Wikipedia, the free encyclopedia
Levhart Diardův (Neofelis diardi), také pardál Diardův a pardál ostrovní je kočkovitá šelma z podčeledi Pantherinae (velké kočky) a rodu Neofelis.[2][3] Byl popsán francouzským přírodovědcem Georgesem Cuvierem v roce 1823. Dříve byl řazen do stejného taxonu s levhartem obláčkovým (jako jeho poddruh), ale na základě genetických testů byl v roce 2006 klasifikován jako samostatný druh.[4][5][6] Žije na Borneu, Sumatře a možná i na malých ostrovech Batu. Dělí se na dva poddruhy: Neofelis diardi borneensis a Neofelis diardi diardi, které se liší především stavbou lebky.
Levhart Diardův | |
---|---|
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
zranitelný[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | šelmy (Carnivora) |
Čeleď | kočkovití (Felidae) |
Podčeleď | velké kočky (Pantherinae) |
Rod | Neofelis |
Binomické jméno | |
Neofelis diardi (Georges Cuvier, 1823) | |
rozšíření levharta Diardova, stav k roku 2015 | |
poddruh | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jde o podsaditou, ale zároveň hbitou šelmu s charakteristickou „obláčkovitou“ kresbou. Typické jsou pro něj prodloužené špičáky, relativně nejdelší ze všech kočkovitých šelem. Nohy má spíše kratší. Ocas je mohutný a dosahuje téměř takové délky jako tělo.[7][8] Hmotnost dospělých jedinců se nejčastěji pohybuje mezi 11 až 25 kg; velmi výrazný je přitom pohlavní dimorfismus, kdy samci dorůstají podstatně větších rozměrů než samice.[9][10][11] Jeho habitat tvoří tropické lesy různých typů. Jde nejspíše o samotářské zvíře s převážně noční a soumračnou aktivitou. Živí se malými až středně velkými savci, jako jsou muntžaci, kančilové, sambaři, prasata vousatá, opice a dikobrazi, jídelníček si doplňuje ptáky a rybami. Výjimečně napadá i domácí zvířata. Rozmnožuje se obvykle jedenkrát za rok, dožívá se v průměru 11 let.[12][13][14][15] Počet volně žijících dospělých jedinců se odhaduje na 4500 a druh je podle norem IUCN veden jako zranitelný.[16] Hlavní hrozbou pro něj je ztráta biotopu především v důsledku odlesňování, následovaná pytláctvím spojeným s nelegálním obchodem s částmi těl mrtvých zvířat.[10]