Náboženství v Arménii
From Wikipedia, the free encyclopedia
Náboženství Arménie je možné rozdělit do tří období. Na počátku národních dějin se zde vyznávalo původní arménské náboženství, pak vlivem Persie převládl zoroastrismus a od třetího století našeho letopočtu to bylo především křesťanství:
- Zoroastrismus se do Arménie rozšířil vlivem Persie. Země v té době používala solární arménský kalendář, který se skládal z 12 stejně dlouhých měsíců.
- Křesťanství se do Arménie se rozšířilo již v roce 40 n. l. a v roce 301 n. l. jej arménský král Tiridates III. (238–314) učinil státním náboženstvím. Arménie se tak stala prvním oficiálním křesťanským státem. Až 10 let po ní za Galeria udělila Římská říše oficiální toleranci křesťanství a za 36 let potom přijal křest Konstantin I. Veliký.
V současnosti je většina Arménů křesťany (99 %). Členů pravoslavné Arménské apoštolské církve je 97 % a dvě další, Arménská katolická církev a Arménská evangelická církev, se dělí o zbývající 2 %. Nekřesťanská náboženství, jako je jezídismus[1] a islám, mají jen kolem 1 % přívrženců. Zanedbatelný počet obyvatel jsou buďto nevěřící nebo věřící v další okrajová náboženství. Arménie tak patří mezi nejzbožnější země světa.
Od roku 2005 ustanovuje arménská ústava svobodu náboženského vyznání a právo praktikovat, zvolit si nebo změnit náboženské přesvědčení. Uznává však výlučné poslání Arménské apoštolské církve jako národní církve v duchovním životě, rozvoji národní kultury a zachování národní identity arménského lidu. Zákon o svobodě svědomí zavádí odluku církve od státu, ale uděluje arménské církvi oficiální status národní církve. Zákon klade určitá omezení na náboženskou svobodu jiných náboženských skupin než arménské církve.