Naomi Ósakaová
japonská tenistka / From Wikipedia, the free encyclopedia
Naomi Ósakaová (japonsky 大坂 なおみ, Ōsaka Naomi, * 16. října 1997 Ósaka) je japonská profesionální tenistka.[2][3] Na grandslamu triumfovala ve dvouhře US Open 2018 a 2020, rovněž tak na Australian Open 2019 a 2021. V roce 2019 byla dvě období světovou jedničkou ve dvouhře, když na čele strávila 25 týdnů. Historicky se stala první jedničkou z Asie bez rozdílu pohlaví a celkově dvacátou šestou od zavedení klasifikace v roce 1975.[4] Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála sedm singlových turnajů. V rámci okruhu ITF nezískala žádný titul.[5]
Naomi Ósakaová 大坂 なおみ | |
---|---|
Naomi Ósaková ve finále US Open 2020, kde vyhrála třetí grandslam | |
Stát | Japonsko Japonsko |
Datum narození | 16. října 1997 (26 let) |
Místo narození | Ósaka, Japonsko[1] |
Bydliště | Boca Raton, Florida, Spojené státy[1] |
Výška | 180 cm[1] |
Profesionál od | září 2013 |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 21 177 252 USD |
Tenisová raketa | Yonex |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 265–148 |
Tituly | 7 WTA, 0 ITF |
Nejvyšší umístění | 1. místo (28. ledna 2019) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | vítězka (2019, 2021) |
French Open | 3. kolo (2016, 2018, 2019) |
Wimbledon | 3. kolo (2017, 2018) |
US Open | vítězka (2018, 2020) |
Velké turnaje ve dvouhře | |
Turnaj mistryň | základní skupina (2018, 2019) |
Olympijské hry | 3. kolo (2021) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 2–14 |
Nejvyšší umístění | 324. místo (3. dubna 2017) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 1. kolo (2017) |
French Open | 2. kolo (2016) |
Wimbledon | 1. kolo (2017) |
US Open | 1. kolo (2016) |
Týmové soutěže | |
Fed Cup | baráž 2. světové skupiny (2018) |
Hopman Cup | základní skupina (2018) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230611a11. června 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v lednu 2019 na 1. místě a ve čtyřhře pak v dubnu 2017 na 324. místě. V letech 2020 až 2022 byl jejím hlavním trenérem Belgičan Wimm Fissette.[1] Připravuje se v Tenisové akademii Chris Evertové ve floridském Boca Raton, kde žije.[6]
Ve Spojených státech žije trvale od tří let.[6] Poprvé na sebe upozornila v šestnácti letech, když při debutu v hlavní soutěži WTA na Bank of the West Classic 2014 porazila bývalou šampionku US Open Samanthu Stosurovou. O dva roky později se probojovala do premiérového finále na Toray Pan Pacific Open 2016, po němž se posunula do elitní světové padesátky. Průlom v kariéře následoval v sezóně 2018. Ve dvaceti letech nejdříve ovládla březnový Indian Wells Masters 2018 a na zářijovém US Open 2018 vyhrála jako první japonský tenista v historii grandslamovou dvouhru, po vítězném finále nad Serenou Williamsovou. Následně poprvé pronikla do elitní světové desítky.[7] Druhý grandslam vybojovala na Australian Open 2019. První dvě grandslamové trofeje v řadě naposledy před ní získala Jennifer Capriatiová v roce 2001. Po titulu se stala první asijskou světovou jedničkou ve dvouhře a ve 21 letech nejmladší od Wozniacké z října 2010. Třetí major ovládla po koronavirové pauze na US Open 2020 a jako třetí tenista otevřené éry vyhrála i čtvrté kariérní finále majoru na Australian Open 2021.
V japonském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2017 základním blokem 1. skupiny zóny Asie a Oceánie proti Indii, v němž vyhrála dvouhru nad Karman Thandiovou. Japonky zvítězily 3:0 na zápasy. Do listopadu 2023 v soutěži nastoupila k šesti mezistátním utkáním s bilancí 5–2 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[8]
V sezóně 2016 ji Ženská tenisová asociace vyhlásila nováčkem roku. V květnu 2021 získala cenu Laureus pro nejlepší sportovkyni světa za výkony v předchozím roku.[9] Tenistka multietnického původu má plachou a rezervovanou osobnost. Praktikuje nátlakový herní styl od základní čáry se silným podáním, dosahujícím rychlosti až 200 km/h. Zařadila se k nejvíce obchodně vázaným sportovkyním světa. V roce 2020 se podle časopisu Forbes stala nejlépe vydělávající světovou sportovkyní, s odhadem příjmů ve výši 37,4 milionů dolarů.
Na zahajovacím ceremoniálu Letních olympijských her 2020 v Tokiu zažehla olympijský oheň pochodní vyrobenou z recyklovaného hliníku, jenž byl použit na stavbu nouzových obydlí po fukušimské havárii. Stala se tak prvním zástupcem tenisu s tímto posláním.[10][11]