Nelson Mandela
jihoafrický politik a aktivista / From Wikipedia, the free encyclopedia
Nelson Rolihlahla Mandela (18. července 1918 – 5. prosince 2013) byl jihoafrický bojovník proti apartheidu, politik a prezident Jihoafrické republiky v letech 1994 až 1999. Byl prvním černošským prezidentem zvoleným v prvních svobodných volbách v historii Jihoafrické republiky. Jeho vláda se soustředila na likvidaci dědictví apartheidu, zaměřovala se na institucionalizovaný rasismus, chudobu a sociální nerovnost, a zprostředkovala mezirasové usmíření v zemi. Politicky se hlásil k africkému nacionalismu a demokratickému socialismu. V letech 1991 až 1997 byl prezidentem Afrického národního kongresu. V mezinárodní politice byl generálním tajemníkem Hnutí nezúčastněných zemí v letech 1998 až 1999.
Nelson Mandela | |
---|---|
Nelson Mandela v roce 2008 | |
1. prezident Jihoafrické republiky | |
Ve funkci: 10. května 1994 – 14. června 1999 | |
Zástupce | Frederik Willem de Klerk Thabo Mbeki |
Předchůdce | Frederik Willem de Klerk (jako státní prezident JAR) |
Nástupce | Thabo Mbeki |
Stranická příslušnost | |
Členství | Africký národní kongres |
Rodné jméno | Rolihllahla Mandela |
Narození | 18. července 1918 Mvezo, Jihoafrická unie |
Úmrtí | 5. prosince 2013 (ve věku 95 let) Johannesburg, Jihoafrická republika |
Příčina úmrtí | onemocnění dýchacího systému |
Místo pohřbení | Qunu |
Choť | Evelyn Mase (1944–1957) Winnie Madikizela (1958–1996) Graça Machel (od 1999-2013) |
Rodiče | Gadla Henry Mphakanyiswa a Nosekeni Fanny |
Děti | 6 dětí |
Příbuzní | Ndileka Mandela (vnuk) |
Sídlo | Houghton Estate |
Alma mater | Univerzita Witwatersrand Jihoafrická univerzita Univerzita Fort Hare Londýnská univerzita |
Náboženství | metodismus |
Ocenění | Cena Džaváharlála Néhrúa (1979) International Simón Bolívar Prize (1983) Cena Ludovica Trarieuxe (1985) Cena OSN na poli lidských práv (1988) Řád hvězdy přátelství národů (1988) … více na Wikidatech |
Podpis | |
Webová stránka | www |
Commons | Nelson Mandela |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Narodil se jako příslušník královské rodiny národa Xhosů. Vystudoval právo na univerzitách v Alice a Johannesburgu. Po studiích se přidal k Africkému národnímu kongresu a stal se zakladatelem jeho mládežnické organizace. Poté, co se moci v roce 1948 chopila Národní strana začal Mandelův význam ve straně vzrůstat. Během své právnické praxe byl několikrát zatčen kvůli podvratným aktivitám a spolu s vedením Afrického národního kongresu byl neúspěšně obžalován v letech 1956 až 1961. Ovlivněn marxismem se tajně stal členem Jihoafrické komunistické strany a zasedl v jejím ústředním výboru. Ačkoliv byl původně odhodlaným stoupencem nenásilí, v roce 1961 ve spolupráci s jihoamerickými komunisty spoluzaložil militantní skupinu Umkhonto we Sizwe za účelem vedení sabotážní kampaně proti vládě apartheidu. V roce 1962 byl zatčen, usvědčen ze spiknutí s cílem svržení režimu a odsouzen k doživotnímu odnětí svobody.
Mandela strávil 27 let ve vězení, nejdříve na Robben Island poté ve věznicích v Kapském Městě a Paarlu. Zatím sílila mezinárodní kampaň za jeho propuštění, k němuž došlo v roce 1990, během eskalace občanských nepokojů. Mandela se zapojil do jednání s prezidentem de Klerkem s cílem ukončit režim apartheidu a ustanovení všeobecných svobodných voleb, v nichž dovedl Africký národní kongres k vítězství a stal se prvním černošským prezidentem Jihoafrické republiky. Do své vlády národní jednoty přizval členy ostatních jihoafrických politických stran a vytvořil novou ústavu. Nechal vytvořit Komisi pro pravdu a usmíření jejímž cílem bylo vyšetřování porušování lidských práv režimem apartheidu. Zatímco pokračoval v liberálně ekonomické politice předchozí vlády a podporoval pozemkovou reformu, bojoval proti chudobě a zlepšoval zdravotní péči.
V mezinárodní politice působil jako mediátor mezi Libyí a Spojeným královstvím během Aféry Lockerbie a dohlížel na intervenci Jihoafrického rozvojového společenství v Lesothu. Odmítl kandidovat ve druhém funkčním období a byl vystřídán svým zástupcem Thabo Mbekim. Mandela se stal státníkem na odpočinku věnujícím se charitě a boji proti chudobě a AIDS. Dne 5. prosince 2013, po dlouhé léčbě plicní infekce, této nemoci nakonec podlehl.[1][2]
Mandela byl po celý svůj život kontroverzní osobnost. Odsuzován jako komunistický terorista, i přesto však získal mezinárodní uznání pro svůj aktivismus. Mimo jiné v roce 1988 obdržel Sacharovovu cenu za svobodu myšlení a v roce 1993 spolu s de Klerkem Nobelovu cenu míru. Mezi jeho mnohá ocenění patří jak americká Prezidentská medaile svobody tak sovětský Leninův řád. V roce 2009 prohlásilo Valné shromáždění OSN 18. červenec, den Mandelových narozenin, Mezinárodním dnem Nelsona Mandely. V Jihoafrické republice je považován za „Otce národa“, často je nazýván svým klanovým jménem Madiba nebo jako Tata (otec).