Omán
stát v západní Asii / From Wikipedia, the free encyclopedia
Omán, plným názvem Sultanát Omán (arabsky سلطنة عمان, Saltanat Umán), je arabský stát v jihozápadní Asii, přesněji v jihovýchodní části Arabského poloostrova, ležící na pobřeží při Arabském moři a Ománském zálivu. Na severu sousedí se Spojenými arabskými emiráty (délka hranice 410 kilometrů), na jihozápadě s Jemenem (288 kilometrů) a na západě se Saúdskou Arábií (676 kilometrů). Celková rozloha země je 309 500 km². Součástí Ománu jsou též exklávy Madha a Musandam. Ty byly součástí neshod mezi Ománem a Spojenými arabskými emiráty, nicméně v roce 2003 oba státy údajně ratifikovaly a podepsaly smlouvu o konečném ustanovení společných hranic. Podrobnosti ohledně dohody ovšem nebyly doposud zveřejněny.[4]
Sultanát Omán سلطنة عُمان | |||
---|---|---|---|
| |||
Hymna Nashid as-Salaam as-Sultani | |||
Geografie | |||
Hlavní město | Maskat | ||
Rozloha | 309 500 km² (70. na světě) z toho zanedbatelné % vodní plochy | ||
Nejvyšší bod | Džabal aš-Šám (2 980 m n. m.) | ||
Časové pásmo | +4 | ||
Poloha | 21° s. š., 57° v. d. | ||
Geodata (OSM) | OSM, WMF | ||
Obyvatelstvo | |||
Počet obyvatel | 4 758 215 (139. na světě, 2017) | ||
HDI | ▲ 0,796[1] (vysoký) (52. na světě, 2015) | ||
Jazyk | arabština (úřední), angličtina, balúčština, urdština, další indoíránské jazyky | ||
Národnostní složení | Arabové (90%), Balúčové, Bengálci a Hindové | ||
Náboženství | ibádíjovští muslimové 75 %, sunnitští muslimové, šíitští muslimové, hinduisté | ||
Státní útvar | |||
Státní zřízení | absolutní monarchie | ||
Vznik | 1971 (nezávislost na Velké Británii) | ||
Sultán | Hajsám bin Tárik Saíd[2] | ||
Předseda vlády | Hajsám bin Tárik Saíd[2] | ||
Měna | ománský rijál (OMR) | ||
HDP/obyv. (PPP) | 39 971[3] USD (25. na světě, 2015) | ||
Mezinárodní identifikace | |||
ISO 3166-1 | 512 OMN OM | ||
MPZ | OM | ||
Telefonní předvolba | +968 | ||
Národní TLD | .om | ||
multimediální obsah na Commons |
V zemi žilo v roce 2017 přibližně 4,8 milionu obyvatel. Početně nejzastoupenějším etnikem jsou Arabové, následují přistěhovalci původem z Jižní Asie – Bangladéše (Bengálci), Indie, Pákistánu (Balúčové) a Srí Lanky a též Afriky. Valná většina obyvatel jsou muslimové, nejrozšířenější je ibádíjovská větev islámu. Nejvyznávanější náboženství mimo islámu je hinduismus. Mezi dorozumívací jazyky patří úřední arabština a hojně používaná angličtina.
Omán je dědičnou monarchií. Současným sultánem a zároveň předsedou vlády je od 11. ledna 2020 Hajsám bin Tárik Saíd z dynastie al-Saídů. Nový sultán nahradil svého bratrance Kábúse bin Saída, který zemřel 10. ledna 2020 ve věku 79 let a zůstal bezdětný.[2][5]
Výsledky průzkumu australské organizace Vision of Humanity, která sestavuje seznam zemí podle světového indexu míru, označily Omán za 21. nejbezpečnější zemi světa v roce 2009. V předchozích dvou letech obsadil Omán 25. (2008) a 22. (2007) pozici.[6] V listopadu 2010 vydal rozvojový program OSN zprávu o tempu rozvoje 135 zemí světa za posledních 40 let. Omán se v tomto seznamu umístil na prvním místě.[7]
První známky civilizace pocházejí již z doby přinejmenším před 5 000 lety, tehdy se území dnešního Ománu označovalo odlišnými názvy – nejznámější z nich jsou Majan nebo Megan či Mezoun.[8] Na název Magan poukazují nalezené sumerské tabulky.[8] Je možné, že označením Magan byly myšleny staré měděné doly.[8] Mezoun je odvozeno od slova muzn, které znamenalo bohatý na tekoucí vodu.[8] Dnešní název Omán by měl pocházet od arabských kmenů, které se dříve přesouvaly z jemenské oblasti Uman.[8]