Operace Pilíř obrany
operace Izraelských obranných sil v pásmu Gazy zahájená 14. listopadu 2012 / From Wikipedia, the free encyclopedia
Operace Pilíř obrany (hebrejsky: עַמּוּד עָנָן, Amud anan, doslova „sloup oblakový“)[11][pozn 1] byla operace IOS v pásmu Gazy zahájená 14. listopadu 2012 zabitím Ahmada Džabarího, velitele vojenského křídla Hamásu. Cílem operace bylo zastavit a znemožnit pokračování raketových útoků palestinských militantních organizací z pásma Gazy proti území Izraele.
Operace Pilíř obrany | |||
---|---|---|---|
Vzdálenosti dostřelu palestinských raket | |||
Trvání | 14. listopadu 2012– 21. listopadu 2012[1] | ||
Místo | Pásmo Gazy a jižní Izrael | ||
Souřadnice | 30°40′ s. š., 34°50′ v. d. | ||
Výsledek | Klid zbraní
| ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
| |||
Síla | |||
| |||
Ztráty | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Podle izraelského prohlášení bylo hlavním důvodem zahájení operace intenzivní raketové ostřelování izraelského území palestinskými radikálními skupinami a stupňujícími se útoky proti izraelským vojákům na hranici mezi Izraelem a pásmem Gazy.[12] Naproti tomu vláda Palestinské autonomie popřela označení za agresora, ale naopak deklarovala právo hájit své občany proti blokádě pásma Gazy a proti izraelské okupaci západního břehu Jordánu a Jeruzaléma.
Samotnou operaci zahájilo izraelské letectvo raketovými útoky na jednoho z čelných představitelů Hamásu Ahmada Džabarího a řadu dalších cílů v pásmu Gazy a to včetně civilních, které palestinští radikálové dle tvrzení izraelských představitelů využívají pro vojenské účely. Palestinské odbojové skupiny odpověděly zintenzivněním raketových útoků, při kterých byly nasazeny rakety středního a dlouhé doletu schopné zasáhnout velké městské aglomerace.
Zintenzivnění bojů vyvolalo mezinárodní vlnu reakcí; arabské a muslimské země podpořily boj palestinských organizací a odsoudily Izrael za agresivní jednání, západní země většinou vyjadřovaly podporu Izraeli a jeho právu na ochranu jeho území. Řada zemí požadovala ukončení útoků proti civilnímu obyvatelstvu a vyslovila se proti rozšíření bojů. Před zahájením pozemní operace, ke které se Izrael začal připravovat, varovaly i některé ze západních zemí. Proti eskalaci násilí se vyjádřily i mezinárodní a nadnárodní organizace. RB OSN, která se kvůli zahájení bojů sešla na svém mimořádném zasedání nedosáhla žádného výsledku.[13]
Se zvyšováním intenzity bojů se začaly zvyšovat i počty civilních obětí. Na straně Palestinců v důsledku izraelských útoků ztráty na civilním obyvatelstvu v konečném součtu činily 105 mrtvých včetně žen a dětí. Na straně Izraele zahynuli na následky raketových útoků palestinských skupin 4 civilisté včetně jedné ženy.[14] [7]
V jednáních o ukončení bojů se angažovaly některé arabské země v čele s Egyptem. Egyptský prezident Muhammad Mursí nabídl oběma stranám zprostředkovaná jednání o příměří. Tato jednání nakonec vyústila ve sjednání klidu zbraní, které vstoupilo v platnost 21. listopadu. Zahájením klidu zbraní prohlásil Izrael operaci Pilíř obrany za ukončenou. Obě strany si zároveň nárokují vítězství.[15]