Orlí mlhovina
otevřená hvězdokupa s emisní mlhovinou / From Wikipedia, the free encyclopedia
Orlí mlhovina (také známá jako Messier 16, M16 nebo NGC 6611) je velká HII oblast v souhvězdí Hada, která obsahuje mladou otevřenou hvězdokupu (NGC 6611) a emisní mlhovinu (IC 4703). Otevřenou hvězdokupu objevil v letech 1745–1746 švýcarský astronom Jean-Philippe Loys de Chéseaux a mlhovinu Charles Messier v roce 1764.[1] Je to jeden z nejznámějších a nejsnadněji pozorovatelných vesmírných objektů.
Orlí mlhovina | |
---|---|
Orlí mlhovina na snímku z observatoře ESO v La Silla. | |
Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0) | |
Typ | emisní mlhovina otevřená hvězdokupa |
Třída | II3mn[1] |
Objevitel | Jean-Philippe Loys de Chéseaux |
Datum objevu | 1745 |
Rektascenze | 18h 18m 48s[2] |
Deklinace | -13°48′24″[2] |
Souhvězdí | Had (lat. Serpens) |
Zdánlivá magnituda (V) | 6,0[2] |
Úhlová velikost | 7,0' (hvězdokupa) 30' (mlhovina)[1] |
Vzdálenost | 1 719 pc |
Fyzikální charakteristiky | |
Rozměr | 70×55[1] ly |
Absolutní magnituda (V) | -5,9 |
Označení v katalozích | |
Messierův katalog | M 16 |
New General Catalogue | NGC 6611 |
Collinderův katalog | Collinder 375 |
Melottův katalog | Melotte 198 |
Katalog Lyndsové | LBN 016.96+00.78 a LBN 67 |
Jiná označení | M16, NGC 6611, IC 4703, Eagle Nebula, OCl 54,[2] Sh2-49, Cr 375,[3] Mel 198[4] |
(V) – měření provedena ve viditelném světle | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hvězdokupa NGC 6611 obsahuje přibližně 60 hvězd mezi 8. až 12. hvězdnou velikostí.[5] Její vzdálenost od Země ještě není známa dostatečně přesně, ale odhady se blíží hodnotě 5 870 světelných let,[6] takže se nachází v rameni Střelce, což je spirální rameno v Galaxii, které tímto směrem prochází. Mlhovina obklopující hvězdokupu obsahuje několik velmi známých útvarů, jako například mlhovinu Sloupy stvoření (nebo jinak Pilíře stvoření), což jsou dlouhé sloupy tmavých plynů, které vznikly působením hvězdných větrů vanoucích z ústřední hvězdokupy.[7] Nachází se v nich také mladé hvězdné objekty, které jsou důkazem stále probíhající tvorby hvězd,[8] i když není jisté, zda je jejich tvorba hvězdným větrem blízkých hvězd podporována nebo potlačována, ani zda vítr tyto jevy vůbec nějak ovlivňuje.[7] Hvězdokupa je složena z velkého počtu velmi horkých a jasných modrých veleobrů, jejichž stáří je sotva 2 až 3 miliony let,[9] tedy méně než tisícina stáří Slunce. Nejjasnější člen hvězdokupy má magnitudu 8,24[10] a je dobře viditelný i triedrem.
Pojmenování Orlí mlhoviny vychází z obrysu Sloupů stvoření[11] nebo dokonce celé mlhoviny,[12] který může připomínat letícího orla s roztaženými křídly.[12] Mlhovina je známa od konce 18. století a patří mezi nejznámější objekty Messierova katalogu. Snadno se fotografuje, a proto se na ni často zaměřují amatérští astrofotografové.[13]