Švýcarsko
stát ve střední Evropě / From Wikipedia, the free encyclopedia
Švýcarsko (německy Schweiz, francouzsky La Suisse, italsky Svizzera, rétorománsky Svizra, latinsky Helvetia), plným názvem Švýcarská konfederace (německy Schweizerische Eidgenossenschaft, francouzsky Confédération suisse, italsky Confederazione Svizzera, retorománsky Confederaziun svizra, latinsky Confoederatio Helvetica) je vnitrozemský stát ležící na rozhraní západní, střední a jižní Evropy. Na severu sousedí s Německem a na východě s Rakouskem a Lichtenštejnskem, na jihu s Itálií a na západě s Francií. Švýcarsko má rozlohu 41 285 km² a geograficky se dělí na Švýcarskou plošinu, Alpy a pohoří Jura; Alpy sice zabírají větší část země, ale většina z necelých 9 milionů obyvatel země žije na Švýcarské plošině, kde se nacházejí největší města a hospodářská centra včetně Curychu, Ženevy a Basileje.[4]
Švýcarská konfederace Schweizerische Eidgenossenschaft Confédération suisse Confederazione Svizzera Confederaziun svizra Confoederatio Helvetica | |||
---|---|---|---|
| |||
Hymna Schweizerpsalm (Švýcarský žalm) | |||
Motto Unus pro omnibus, omnes pro uno (Jeden za všechny, všichni za jednoho) | |||
Geografie | |||
Hlavní město | žádné (de iure)[1] Bern (de facto)[pozn. 1] | ||
Rozloha | 41 285 km² (132. na světě) z toho 4,3 % vodní plochy | ||
Nejvyšší bod | Dufourspitze (4634 m n. m.) | ||
Časové pásmo | +1 | ||
Poloha | 46°47′55″ s. š., 8°13′55″ v. d. | ||
Geodata (OSM) | OSM, WMF | ||
Obyvatelstvo | |||
Počet obyvatel | 8 902 308 [2] (99. na světě, 2023) | ||
Hustota zalidnění | 207 ob. / km² (48. na světě) | ||
HDI | ▬ 0.962 (velmi vysoký) (1. na světě, 2021) | ||
Jazyk | němčina 63 %[pozn. 2] francouzština 23 % italština 8 % rétorománština 0,5 % angličtina | ||
Náboženství | katolíci 34 % protestanti 23 % bez vyznání 29 % islám 5 % | ||
Státní útvar | |||
Státní zřízení | Federativní stranická direktoriální republika s prvky přímé demokracie | ||
Vznik | 1. srpna 1291 (podle legendy z 19. století) | ||
Spolková rada | Viola Amherdová (prezident na rok 2024) Karin Keller-Sutter (viceprezident na rok 2024) Guy Parmelin Ignazio Cassis Albert Rösti Elisabeth Baume-Schneider Beat Jans Viktor Rossi, kancléř | ||
Rozhodování a reprezentace | předsedu vlády Švýcarsko nezná, vláda rozhoduje v konsensu nebo hlasováním, její rozhodnutí jsou ale podřízena lidu a parlamentu; reprezentační funkci fedeálního prezidenta vykonává, vedle svých dalších funkcí, každý rok jiný spolkový radní | ||
Měna | Švýcarský frank (CHF) | ||
HDP/obyv. (PPP) | 89 537[3] USD (6. na světě, 2023) | ||
Giniho koeficient | 29,7 (2018) | ||
Mezinárodní identifikace | |||
ISO 3166-1 | 756 CHE CH | ||
MPZ | CH | ||
Telefonní předvolba | +41 | ||
Národní TLD | .ch | ||
multimediální obsah na Commons |
Švýcarsko vzniklo ze Staré švýcarské konfederace založené v pozdním středověku po sérii vojenských úspěchů proti Rakousku a Burgundsku; za zakládající dokument země je považována Federální smlouva z roku 1291. Švýcarská nezávislost na Svaté říši římské byla formálně uznána Vestfálským mírem v roce 1648. Od 16. století Švýcarsko zachovává politiku ozbrojené neutrality a od roku 1815 nevedlo žádnou mezinárodní válku. Do Organizace spojených národů vstoupilo teprve v roce 2002, ale vede aktivní zahraniční politiku, která zahrnuje časté zapojení do budování míru.[5]
Ve Švýcarsku vznikl Mezinárodní červený kříž a sídlí zde většina významných mezinárodních institucí včetně Světové obchodní organizace, Světové zdravotnické organizace, Mezinárodní organizace práce, Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA) a Organizace spojených národů. Je zakládajícím členem Evropského sdružení volného obchodu, ale není součástí Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru ani eurozóny; je však součástí jednotného evropského trhu a schengenského prostoru. Švýcarsko je federativní republika složená z 26 kantonů, jejíž federální úřady sídlí v Bernu.[pozn. 1][6][7]
Švýcarsko patří k nejrozvinutějším zemím světa, má nejvyšší nominální bohatství na dospělou osobu[8] a osmý nejvyšší hrubý domácí produkt na obyvatele,[9][10] od roku 2021 je na prvním místě v indexu lidského rozvoje a dosahuje vysokých výsledků také v několika mezinárodních ukazatelích, včetně hospodářské konkurenceschopnosti a demokratického vládnutí. Města jako Curych, Ženeva a Basilej patří k nejlepším z hlediska kvality života,[11][12] i když s jedněmi z nejvyšších životních nákladů.[13]
Skládá se ze čtyř hlavních jazykových a kulturních oblasti: Německé, francouzské, italské a retorománskou. Ačkoli většina Švýcarů mluví německy, národní identita je poměrně soudržná, protože má kořeny ve společném historickém pozadí, sdílených hodnotách, jako je federalismus a přímá demokracie,[14] a alpské symbolice.[15][16] Švýcarská identita přesahuje jazyk, etnickou příslušnost a náboženství, což vede k tomu, že Švýcarsko je označováno spíše jako Willensnation ("národ vůle") než jako národní stát.[17] Vzhledem ke své jazykové rozmanitosti je Švýcarsko známé pod několika oficiálními jmény: Schweiz (německy), Suisse (francouzsky); Svizzera (italsky) a Svizra (retorománsky). Na mincích a známkách se místo používaných jazyků používá latinský název Confoederatio Helvetica, často zkracovaný na „Helvetia“.