Paňdžábština
From Wikipedia, the free encyclopedia
Paňdžábština (ਪੰਜਾਬੀ v gurmukhí, پنجابی v šáhmukhí), je indoevropský jazyk patřící do podskupiny indoíránských jazyků do indoárijské jazykové rodiny. Používána je v historické oblasti Paňdžábu nacházející se na severu Indie a v Pákistánu. Mluvčích tohoto jazyka je něco kolem 100 miliónů. Paňdžábština se vyvinula z dialektu sanskrtu Prákrt, podobně jako hindština, ale na rozdíl od ní obsahuje více archaismů a nepravidelností. Pro psaní paňdžábštiny se používá především písmo gurmukhi (z úst zasvěcenců), které je velmi blízce spojeno se sikhismem.
Paňdžábština (ਪੰਜਾਬੀ / پنجابی / Pañjābī) | |
---|---|
Mapa rozšíření jazyka | |
Rozšíření | Pákistán, Indie, Velká Británie, USA, Kanada |
Počet mluvčích | 104 000 000 |
Klasifikace |
|
Písmo | Gurmukhi, Shahmukhi |
Postavení | |
Regulátor | není stanoven |
Úřední jazyk | Paňdžáb, Harijána, Amritsar, Čandígarh, Dillí |
Kódy | |
ISO 639-1 | pa |
ISO 639-2 | pan (B) pan (T) |
ISO 639-3 | pan |
Ethnologue | PNJ |
Wikipedie | |
pa.wikipedia.org (východní) pnb.wikipedia.org (západní) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V Pákistánu, kde paňdžábština není úředním jazykem, se obvykle zapisuje písmem shahmukhi, což je varianta perské úpravy arabského písma používaná také pro zápis urdštiny. Většina indických mluvčích ve státu Paňdžábu a sousedních státech Himáčalpradéš a Harijána používají písmo Dévanágarí.
V současnosti se paňdžábsky mluví ve všech moderních společnostech Indie (včetně severu); mimo Indický subkontinent je paňdžábština používána uvnitř velkých sikhských společenství v Malajsii, Singapuru, Indonésii, Austrálii, na Novém Zélandu, v Kanadě, USA, Mexiku, Chile, Argentině, Anglii, Polsku, Španělsku, Francii, Německu, Nizozemí a Švýcarsku.