Pohraničí
oblast nacházející se u státní hranice / From Wikipedia, the free encyclopedia
Pohraničí (pohraniční území, pohraniční oblasti) je území nacházející se podél nebo blíže státních hranic. Pohraničí nezahrnuje území sousedního státu. Příhraničí je oblast ležící při hranici se sousedním státem a zahrnuje i pohraniční území sousedního státu.[1] Geograf Peter Haggett nepřímo definuje příhraniční region tvrzením, že „každá hranice vytváří kolem sebe zónu tlaku“, s tím, že se tato zóna tlaku vzdáleností od hranic zeslabuje.[2] Zatímco hraniční linie je jednoznačně definována jako lineární oddělení dvou státních územních celků, jako příhraniční okrajové území je označována oblast územně blízká hraniční linii. Definice této oblasti závisí nejen na specifičnosti místních podmínek. Pro každé pohraničí, ale také různá historická období, ji totiž lze definovat individuálně.[3] James Anderson a Liam O'Dowd poukázali na výjimečnou rozrůzněnost hraničních regionů a úloh hranic konstatováním, že „každá státní hranice a každý pohraniční region jsou unikátní“.[4] Vzhledem k uznávané a nepopiratelné svázanosti hranic a příhraničních oblastí s příslušnými celky (na státní či regionální úrovni) Martin Hampl toto tvrzení zobecnil také na unikátnost všech geografických jevů.[5]
V důsledku předlistopadových zkušeností je v české geografické obci pojem „pohraniční“ často vnímán jako termín pro oblast jednostranně rozloženou podél státní hranice.[6]
Naopak polský geograf Krystian Heffner (v Česku např. geografové Milan Jeřábek a Jaroslav Dokoupil[6]) jako výraz etapy přechodu od periferních k integrujícím se regionům vnímá pod pojmem „pohraniční“ oblast rozloženou po obou stranách hranice a „příhraniční“ oblast podél jedné strany hranice.[7]
Opak pohraničí se nazývá vnitrozemí.
Hraniční regiony často trpí historickými důsledky své periferní polohy, nedostatečnou integrací do převládajících struktur (zejména státních) a z toho vyplývající izolací. Přeshraniční spolupráce v Evropě má pomoci tyto nevýhody vyrovnávat a zlepšovat životní podmínky obyvatel v příhraničních regionech.[8] Pohraničí může být zároveň periferie (tzv. pohraniční periferie), ale též nemusí být periferie. Například hlavní město Slovenska Bratislava ležící přímo na státních hranicích s Rakouskem je jádrovým regionem Slovenska.