Posvátná tradice
From Wikipedia, the free encyclopedia
Posvátná tradice je teologický termín používaný v křesťanské teologii. Podle teologie katolické, pravoslavné, starobylých východních církví a asyrské církve je posvátná tradice základem doktrinální a duchovní autority křesťanství a Bible. Bible tedy musí být vykládána v kontextu posvátné tradice a v rámci církevního společenství. Anglikánská a metodistická církev považují tradici, rozum a zkušenost za zdroje autority, ale podřízené Písmu – tento postoj je znám jako prima scriptura,[1][2] což je v protikladu k luteránské a reformované tradici, které učí, že pouze Bible je dostatečným/neomylným základem pro veškeré křesťanské učení – tento postoj je znám jako sola scriptura.[3]
Pro mnoho křesťanských denominací jsou součástí posvátné tradice spisy přednicejských, nicejských a postnicejských otců.[4]