Saduceové
From Wikipedia, the free encyclopedia
Saduceové (z lat. Sadducaei, přes řečtinu z hebr. צדוקים cadokim, dosl. „Sádokovci“) byli jedním z teologických, sociálních a politických názorových proudů antického judaismu, který vznikl v 2. stol. př. n. l. a jejich existence trvala do první židovské války (66–74 n. l.).
O saducejích je toho v porovnání s dalšími židovskými proudy té doby známo poměrně málo. Zprávy o této skupině se dochovaly jen z prostředí odpůrců saduceů (evangelia, Talmud, esejci) nebo přinejmenším lidí zvnějšku (Josephus Flavius). Tyto prameny poskytují pouze zjednodušený obraz saduceů, jako vyšší třídu kněžské aristokracie, která z hospodářských důvodů spolupracovala s Římany.[1]