Jako první židovská válka se označuje židovské celonárodní povstání proti Římu, které vypuklo v Jeruzalémě v roce 66. Povstání potlačily až římské legie pod vedením nejprve Vespasiana, od roku 69, kdy se Vespasianus stal císařem, pak jeho syna Tita. Válka skončila dobytím Jeruzaléma na podzim roku 70, při němž byl zničen Druhý chrám. Válka prakticky skončila dobytím hlavního židovského města, ale měla i dohru spočívající v dobývání posledních pevností, z nichž první byla Machairús na východním břehu Mrtvého moře, a poslední Masada na západním břehu. Ta padla v roce 73 (podle jiných až v roce 74).
Stručná fakta Trvání, Místo ...
První židovská válka |
---|
konflikt: Židovské války |
|
|
Trvání | 66–74 |
---|
Místo | Provincie Judea |
---|
Výsledek | vítězství Římanů |
---|
Strany |
---|
|
Velitelé |
---|
|
Síla |
---|
3 000 vojáků (jaro 66), syrská legie 30–36 000 (léto 66), pět legií 60–80 000 (67–70), Legio X Fretensis 6 000 mužů (70–73)
| až 25 000 (66) 6 000 (67) 500 bojovníků z Adiabeny 15 000 (69–70) 5 000 Idumejců
| 8 400 zélotů 20 000 Idumejců tisíce sikariů (67) několik set sikariů (73)
|
|
Ztráty |
---|
10 000+ vojáků
| 25 000–30 000 (většinou civilisté)
| 10 000–20 000 zélotů a Idumejců tisíce sikariů zabito
|
|
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zavřít
Stručná fakta Židovská povstání proti Římanům ...
Židovská povstání proti Římanům |
|
Zavřít
Podrobnou zprávu o této válce zanechal její očitý svědek, účastník a zpočátku jeden z velitelů židovských sil, Flavius Iosephus ve své knize Válka židovská.