Slovanští démoni
postava ze slovanských mýtů / From Wikipedia, the free encyclopedia
Jako démoni nebo duchové jsou ve slovanské mytologii a lidové kultuře nazývány nadpřirozené bytosti nižšího řádu než bohové, spojené především s přírodními jevy, smrtí, osudem a časem. Původním slovanským označením těchto bytostí byla nejspíše slova běs a div.
Víra v duchy, a s ní spojené kultovní, magické a pověrečné praktiky, se ve velké míře zachovala i po christianizaci Slovanů, na rozdíl od kultu božstev a víry v ně. Následkem toho přetrvalo mnoho věr a praktik jich se týkajících až do současné lidové kultury. Někteří duchové a s nimi související jevy v pozdější slovanské kultuře jsou však původu cizího.[1]
Pod vlivem bohatosti etnografického materiálu o démonolatrii někteří badatelé, jako Henryk Łowmiański, došli k závěru že Slované původně nebyli polytheisty. Podle této hypotézy došlo k vzniku představy božstev, a jejich kultu, pod cizím vlivem individualizací a antropomorfizací démonů. Tato hypotéza však odporuje existenci rozvinutého polytheismu u ostatních indoevropských náboženství.