Sluka svraskalá
druh houby / From Wikipedia, the free encyclopedia
Sluka svraskalá (Cortinarius caperatus) je dobrá jedlá houba z čeledi pavučincovité vyskytující se v Evropě, Severní Americe a Asii.[2] Jako mykorhizní druh roste od července do října v jehličnatých lesích, zejména v borových či smrkových, od nížin až vysoko do hor, vždy však na kyselých půdách, často v borůvčí. V České republice jde o jednu z tržních hub.
Sluka svraskalá | |
---|---|
Sluka svraskalá | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | houby (Fungi) |
Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
Třída | stopkovýtrusé (Basidiomycetes) |
Podtřída | houby rouškaté (Agaricomycetidae) |
Řád | pečárkotvaré (Agaricales) |
Čeleď | pavučincovité (Cortinariaceae) |
Rod | pavučinec (Cortinarius) |
Binomické jméno | |
Cortinarius caperatus (Pers.) Fr. (1838) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Má tence masitý klobouk, který je v mládí polokulovitý, později plošší, 4 až 10 cm široký. V mládí je bělavě až lehce namodrale ojíněný, pak žlutý až okrový, za sucha podélně svraskalý a na okraji rozpukaný, jinak hladký. Dužina je bělavá, nemění se. Lupeny jsou dosti řídké a úzké. Zprvu jsou bledé, později světle hlínově až hnědě okrové. Výtrusný prach je skořicově hnědý. Výtrusy jsou mandlového tvaru, bradavčité, hrubé o rozměrech 11–14 x 7–9 µm.[3]
Třeň je válcovitý, hladký, asi 5 až 12 cm dlouhý a 1 až 2 cm široký, bělavý, nahoře s blanitým prstenem s dvojitým ostřím, naspodu s nezřetelnými zbytky pochvy.
Sluka svraskalá má houbovou chuť a slabě příjemně kořeněnou vůni. Dá se upotřebit k jídlu ve všech úpravách a hodí se i k sušení. Mladé plodnice se podobají některým nejedlým pavučincům, například pavučinci kozlímu či kafrovému, které mají nepříjemný zápach.
Bývala řazena do rodu sluka (Rozites), genetické studie v roce 2002 ukázaly příslušnost rodu sluka do rodu pavučinec.