Tunelový komplex Blanka
silniční tunelový komplex v Praze na MO / From Wikipedia, the free encyclopedia
Tunelový komplex Blanka (ve zkratce TKB) je součást Městského okruhu v Praze mezi MÚK Malovanka a MÚK Pelc-Tyrolka. Tvoří jej na sebe navazující Brusnický tunel, Dejvický tunel a Bubenečský tunel, jejichž celková délka je 5 502 metrů,[3] což v součtu činí z komplexu Blanky nejdelší silniční tunel v České republice a nejdelší městský tunel v Evropě.[4]
Tunelový komplex Blanka | |
---|---|
Tunelový komplex Blanka na mapě | |
Základní údaje | |
Stát | Česko Česko |
Místo | Praha |
Silnice | pražský Městský okruh |
Zeměpisné souřadnice | 50°6′20,95″ s. š., 14°25′1,07″ v. d. |
1. portál | Mimoúrovňová křižovatka Pelc-Tyrolka, Praha |
2. portál | Mimoúrovňová křižovatka Malovanka, Praha |
Provozní délka | cca 5500 m |
Počet dopr. tubusů | 2 |
Výstavba | |
Dodavatel | Metrostav, Eurovia |
Geologická sondáž | 2004 |
Zahájení stavby | 2007 |
Poslední průraz | 18. července 2011 |
Dokončení | 2016 (vč. dokončovacích prací)[1] |
Otevření | 19. září 2015 (zkušební provoz) |
Náklady | cca 43 mld. Kč[2] |
1. tubus | |
Zahájení stavby 1. tubusu | 2007 |
2. tubus | |
Zahájení stavby 2. tubusu | 2007 |
Další informace | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Podle smlouvy podepsané v roce 2006 Pavlem Bémem z ODS měl tunel stát 17,2 miliard korun, k dokončení mělo dojít v roce 2011. Praha za Blanku nakonec zaplatila přes 43 miliard Kč a provoz tunelů byl spuštěn s velkým zpožděním – v roce 2015.[2][5] Jde tak o nejdražší a největší projekt v dějinách Prahy.[6] Kvůli nesplnění podmínky stavebního povolení (dokončení severozápadní části vnějšího okruhu Prahy) nemohla být stavba zkolaudována a formálně byla od roku 2015 ve zkušebním provozu.[7] Ke kolaudaci došlo až v říjnu 2019 poté, co byla původní podmínka ze stavebního povolení vypuštěna.[8] V lednu 2021 Městský soud v Praze zrušil kolaudaci úseku mezi Špejcharem a Pelc-Tyrolkou.[9]