Versailleská smlouva (1756)
From Wikipedia, the free encyclopedia
Versailleská smlouva (označovaná též jako první versailleská smlouva) byla spojenecká dohoda mezi Francií a Rakouskem uzavřená v roce 1756. V sérii dynastických konfliktů 18. století se jednalo o zásadní změnu aliancí evropských mocností, která ukončila staletou rivalitu mezi Bourbony a Habsburky. Smlouva známá také jako diplomatická revoluce byla vyvrcholením ambicí rakouského kancléře Kounice a jedním z přelomů zahraniční politiky habsburské monarchie v 18. století.[1] Přes nepříliš vydařenou účast nové aliance v sedmileté válce trvaly přátelské vztahy mezi oběma zeměmi i nadále. Spojenectví Francie a Rakouska bylo později v roce 1770 stvrzeno sňatkem budoucího krále Ludvíka XVI. s arcivévodkyní Marií Antoinettou, dcerou Marie Terezie. Spojenectví formálně trvalo až do Velké francouzské revoluce, respektive do 20. dubna 1792, kdy francouzské Zákonodárné národní shromáždění odhlasovalo válečný stav proti císaři Františkovi I.[2]
První versailleská smlouva z roku 1756 | |
---|---|
Pamětní medaile ražená ve Francii na oslavu podpisu smlouvy | |
Data | |
Podepsáno | 1. května 1756 |
Strany | |
Signatáři | Antoine Louis Rouillé, François Joachim de Pierre de Bernis Jiří Adam Starhemberg |
Podepsané země | Francie Habsburská monarchie |
Obsah | |
Cíl | obranné spojenectví Francie a Rakouska |