Veřejný statek
From Wikipedia, the free encyclopedia
Veřejné statky jsou v ekonomii statky, které stát poskytuje k veřejnému užívání. Jejich opakem jsou soukromé statky. Společné statky nemají konkurenční účinek na spotřebu, a proto nemohou být nabízeny na trhu zboží v tržní ekonomice. Několik ekonomických subjektů může užívat jedno společné zboží společně nebo nezávisle na sobě, aniž by se navzájem omezovaly nebo si překážely, protože stupeň vyloučení je "nulový". Protože vyloučení je často možné pouze za cenu velkých nákladů, vzniká problém free-rider.
Čistý veřejný statek je statek, který charakterizují:
- nedělitelnost spotřeby,
- nevylučitelnost ze spotřeby
- nulové mezní náklady na spotřebu každého dalšího spotřebitele.
Veřejné statky v širším slova smyslu, které nejsou čistě veřejnými statky (nekonkurenční, nevyloučitelné a úzce vymezené veřejné statky, např. zahraniční politika a obrana státu), ale jsou buď nekonkurenční, nebo nevyloučitelné, se označují jako kvazi veřejné statky. Nekonkurenční a nevyloučitelné statky se označují jako "klubové statky". Nevyloučitelné a konkurenční statky se označují jako "společné statky" (sdílené zdroje).
Pojem statek je jedním ze základních pojmů ekonomie, označuje předměty, jejichž spotřeba nebo používání přináší jejich uživatelům užitek. Statky dále můžeme dělit podle vzácnosti, vlivu spotřeby statku na užitek spotřebitele nebo třeba podle možnosti vyloučit ze spotřeby a rivality statku. Podle posledního kritéria rozlišujeme 4 druhy statků: soukromé, klubové, smíšené a právě veřejné. Pojem Veřejný statek je však velmi často chápán nesprávně. Lidé si totiž myslí, že veřejné statky jsou statky, které poskytuje veřejný sektor, což sice v drtivé většině případů může být pravda, ale nemusí to tak být vždy. Veřejné statky mohou být přístupné přirozeně (čistý vzduch a ostatní environmentální statky) nebo poskytované například nevládními organizacemi. Můžeme rozlišovat několik druhů veřejných statků, například globální (jsou rozšířeny po celém světě, např. knižní literatura, média, obrázky, videa nebo třeba různé znalosti), lokální (jsou poskytovány na lokální úrovni, např. veřejné ohňostroje), národní (jejich benefity užívají všichni obyvatelé státu, např. národní obrana) nebo digitální (zahrnují digitální obsah, který je lidem dostupný veřejně, např. veřejně přístupné softwary, data sety nebo AI modely).[1]